Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 1121/2020Usnesení NS ze dne 25.08.2020

HeslaSmluvní pokuta
Dobré mravy
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.1121.2020.3
Dotčené předpisy

§ 588 o. z.

§ 2051 o. z.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 1121/2020-257

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně České republiky - Ministerstva obrany se sídlem v Praze 6, Tychonova 221/1 (identifikační číslo 601 62 694), proti žalované M. H., bytem XY, zastoupené Mgr. Libuší Hrůšovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Veverkova 2707/1, o 1.700.649,73 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 4 C 146/2018, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 10. 2019, č. j. 13 Co 207/2019-199, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Tachově rozsudkem ze dne 22. 11. 2018, č. j. 4 C 146/2018-146, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 150.649,73 Kč a 1.550.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 9. 12. 2016 do zaplacení, co do 1.627,59 Kč žalobu zamítl a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni 7.703,30 Kč a České republice na účet Okresního soudu v Tachově soudní poplatek za řízení ve výši 85.032,50 Kč.

Rozsudkem ze dne 10. 10. 2019, č. j. 13 Co 207/2019-199, Krajský soud v Plzni rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé – vyjma odvoláním nenapadeného zamítavého výroku –av nákladovém výroku potvrdil, výši soudního poplatku za řízení stanovil částkou 21.258 Kč a žalobkyni přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 1.018 Kč. Odvolací soud po právní stránce uzavřel, že okolnosti, za kterých účastnice sjednaly v článku VI kupní smlouvy smluvní pokutu utvrzující povinnost kupující (žalované) zaplatit kupní cenu, se nepříčí dobrým mravům, takže nejde o ujednání (absolutně) neplatné podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Výši jednorázové smluvní pokuty – 10% z celkové kupní ceny – měl s ohledem na výši kupní ceny (15.500.000 Kč) a rozsáhlost předmětu koupě za přiměřenou (§ 2051 o. z.).

Dovolání, kterým žalovaná napadla rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).

Odvolací soud po skutkové stránce vyšel z toho, že na základě „Oznámení výběrového řízení na zjištění zájemců o koupi a vybrání vhodného kupce pro stát nepotřebného majetku“ bylo dne 31. 7. 2015 zahájeno výběrové řízení ohledně specifikovaných předmětů koupě, mimo jiných i rekreačního zařízení XY v katastrálním území a obci XY. V části C, článku 12 písm. b/ bylo stanoveno, že vybraný kupec je povinen „uzavřít kupní smlouvu ve znění návrhu kupní smlouvy doručeného ze strany oznamovatele. Kupní smlouva je ze strany budoucího kupujícího uzavřena řádným a platným podpisem návrhu kupní smlouvy na jejích všech stejnopisech … a jejím následným doručením v příslušném počtu vyhotovení oznamovateli do 1 měsíce od doručení návrhu kupní smlouvy ze strany oznamovatele.“ Neuzavře-li vybraná osoba kupní smlouvu, není oznamovatel nadále vázán nabídkou vhodného kupce a „je oprávněn předmět koupě znovu zařadit do výběrového řízení na zjištění zájemců o koupi“ (část C, článek 13). Žalovaná byla vybrána jako vhodný kupec rekreačního zařízení XY. Žalobkyně 12. 11. 2015 zaslala žalované návrh na uzavření kupní smlouvy s tím, aby nejpozději do jednoho měsíce ode dne doručení nabídku přijala a podepsané listiny zaslala zpět. Současně byla upozorněna na to, že pokud listiny v uvedené lhůtě nevrátí, nebude žalobkyně nadále vázána nabídkou a může předmět zamyšlené koupě znovu zařadit do výběrového řízení. Dopisem z 23. 11. 2015 žalovaná požádala o úpravu návrhu kupní smlouvy, na což žalobkyně reagovala tak, že 18. 12. 2015 zaslala žalované tutéž nabídku se stejným poučením jako v dopise ze dne 12. 11. 2015. E-mailem z 2. 2. 2016 žalovaná požádala o prodloužení lhůty k přijetí nabídky a žalobkyně jí vyhověla (do 18. 3. 2016). Žalovaná přijala 3. 3. 2016 návrh na uzavření kupní smlouvy č. 1577324349, jejímž předmětem byly specifikované nemovité věci, jejich součásti a příslušenství a soubor movitých věcí. Smlouva nabyla účinnosti ke dni vydání schvalovací doložky Ministerstvem životního prostředí (28. 7. 2016). Splatnost kupní ceny 15.500.000 Kč strany sjednaly tak, že první část 100.000 Kč žalovaná uhradila formou kauce 19. 8. 2015, a druhou část 15.400.000 Kč měla zaplatit na základě žalobkyní vystavené faktury č. 1601600319 do 14. 10. 2016. Doplatek kupní ceny žalovaná neuhradila. Dopisem z 15. 12. 2016 – doručeným žalované 27. 12. 2016 – žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy, v jejímž článku VI se smluvní strany dohodly následovně: „Pokud nebude kupní cena uhrazena řádně a včas … bez zavinění prodávajícího, je kupující povinen uhradit jednorázovou smluvní pokutu. Bude-li druhá část kupní ceny uhrazena s prodlením do 3 dnů ode dne její splatnosti, smluvní pokuta činí 1% z celkové kupní ceny, při delším prodlení činí smluvní pokuta 10% z celkové kupní ceny“ (bod 1). „Kupující je povinen uhradit smluvní pokutu na základě penalizační faktury. Lhůta k zaplacení smluvní pokuty bude činit 45 dnů ode dne vystavení penalizační faktury“ (bod 2).

Proti skutkovému závěru, že přijetím nabídky účastnice uzavřely kupní smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala odevzdat žalované předměty koupě a umožnit jí nabýt vlastnické právo k nim a žalovaná se zavázala věci převzít a zaplatit kupní cenu, předkládá dovolatelka vlastní skutkovou verzi, podle které k jejímu podpisu smlouvy nelze přihlížet, protože „po uplynutí jednoměsíční lhůty od doručení návrhu kupní smlouvy, tedy nejpozději ke konci roku 2015 došlo k zániku smluvního vztahu dle podmínek výběrového řízení.“ Podepsala-li smlouvu až v březnu 2016, byla – argumentuje dovolatelka – uzavřena opožděně a „platně tak nevznikla.“ Vychází-li kritika právního posouzení věci z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud, nejde o regulérní uplatnění dovolacího důvodu podle § 241a odst. 1 o.s.ř. Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nelze zpochybnit a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází.

Odvolací soud se při řešení otázky, zda se ujednání smluvní pokuty zjevně příčí dobrým mravům a otázky přiměřenosti její výše, neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (viz níže).

Není vyloučeno posoudit ujednání smluvní pokuty jako (absolutně) neplatné právní jednání podle § 588 o. z.; v takovém případě nepřichází v úvahu její snížení. Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro rozpor s dobrými mravy, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu (§ 2051 o. z.). Snížení nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty je výsledkem určitého procesu rozhodování, jenž probíhá ve třech fázích. Nejdříve musí soud vyřešit, zda sjednaná smluvní pokuta je nepřiměřeně vysoká. Pro toto posouzení zákon žádná kritéria nestanoví, takže závěr o tom, zda je sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky (ne)přiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okolnostech, které je provázely. Z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky (jako v souzené věci) a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou smluvní pokutu by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností daného případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné povinnosti a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní (čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta). Teprve v případě, kdy soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje druhá fáze jeho rozhodování, kdy posoudí, zda použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zda nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Bude-li výsledkem úsudek, že svého moderačního práva využije, neboť byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, nastupuje poslední třetí etapa jeho rozhodování; v ní posoudí, v jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená; věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. 31 Cdo 2707/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 81/2010, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1682/2007, ze dne 23. 6. 2004, sp. zn. 33 Odo 588/2003, ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 32 Odo 400/2004, ze dne 28. 6. 2007, sp. zn. 33 Cdo 2239/2007, ze dne 24. 7. 2007, sp. zn. 32 Odo 1299/2006, a ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 33 Cdo 4377/2008).

Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 8. 2020

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru