Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

33 Cdo 1018/2020Rozsudek NS ze dne 30.09.2020

HeslaSmlouva příkazní
Nemožnost plnění
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.1018.2020.1
Dotčené předpisy

§ 580 odst. 2 o. z.

§ 588 o. z.


přidejte vlastní popisek

33 Cdo 1018/2020-174

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce M. D., bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Stanislavem Polenou, advokátem se sídlem v Praze 1, Hybernská 1009/24, proti žalované EXPECTA s.r.o. v likvidaci, se sídlem ve Zlíně, náměstí Míru 63 (identifikační číslo 282 90 739), zastoupené JUDr. Janou Kudrnovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Ostravě, Na Hradbách 119/3, o 19.400 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 11 C 12/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 24. 10. 2019, č.j. 58 Co 396/2018-129, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 24. 10. 2019, č.j. 58 Co 396/2018-129, a rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 21. 9. 2018, č.j. 11 C 12/2018-79 (vyjma výroku o povinnosti žalované zaplatit žalobci 14.966 Kč s příslušenstvím, který nebyl napaden odvoláním), se ruší a věc se Okresnímu soudu ve Zlíně vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud ve Zlíně rozsudkem ze dne 21. 9. 2018, č.j. 11 C 12/2018-79, zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 19.400 EUR s 8,5% úroky z prodlení od 6. 6. 2018 do zaplacení, žalované přiznal náhradu nákladů řízení (66.541,64 Kč) a uložil jí zaplatit státu část soudního poplatku (772 Kč).

Rozsudkem ze dne 24. 10. 2019, č.j. 58 Co 396/2018-129, Krajský soud v Brně rozhodnutí soudu prvního stupně – vyjma výroku o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek, který co do jeho výše změnil (749 Kč) – potvrdil a žalobci uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 41.305 Kč. Odvolací soud uzavřel, že příkazní smlouva z 22. 6. 2015 je absolutně neplatným právním jednáním, protože žalovanou zavazovala k plnění od počátku nemožnému (§ 580 odst. 2, § 588, věta druhá, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.z.“). Zvláštní pojistné podmínky pro pojištění stornovacích poplatků Allianz pojišťovny, a.s., vylučovaly platně uzavřít pojištění, žalovaná za těchto podmínek nebyla objektivně s to povinnost žalobce pojistit splnit, takže její závazek z příkazní smlouvy nevznikl a o porušení smluvní povinnosti nelze – v souvislosti s nárokem na náhradu škody – uvažovat. Aplikace ustanovení § 579 odst. 2 o.z. je vyloučena, protože žalobce i žalovaná o počáteční nemožnosti splnit příkaz věděli.

V dovolání, kterým napadl rozhodnutí odvolacího soudu, žalobce oponuje závěru o absolutní neplatnosti smlouvy z 22. 6. 2015 pro nemožnost plnění. Žalovaná – argumentuje – je odpovědná za škodu vzniklou doporučením zcela nevhodného, resp. neplatného pojistného produktu. Po žalované nepožadoval sjednat pojištění výhradně u Allianz pojišťovny, a.s., ale pověřil ji vyhledat produkt, který by splňoval jeho požadavky na pojištění stornopoplatků. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnila a navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl, popř. odmítl.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).

Podle § 237 o.s.ř. platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).

Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (§ 237 o.s.ř.). V rozporu s tím, co je uvedeno níže, posoudil platnost smlouvy z hlediska počáteční nemožnost plnění.

Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti.

Podle § 580 odst. 2 o.z. je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.

Podle § 588 o.z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

Skutkový stav, z něhož odvolací soud vyšel a který v dovolacím řízení přezkumu nepodléhá (srov. § 241a odst. 1 o.s.ř. a contrario), je totožný s tím, který po provedeném dokazování zjistil soud prvního stupně.

Smlouvou z 9. 6. 2015 se žalovaná (pořadatelka) zavázala obstarat pro žalobce specifikovaný zájezd a žalobce (zákazník) převodem na účet ve dnech 9. 6. a 11. 6. 2015 zaplatil žalované cenu zájezdu ve výši 19.400 EUR. Výsledkem jednání účastníků o pojištění byla smlouva z 22. 6. 2015, jíž se žalovaná zavázala obstarat pro žalobce (příkazce) pojištění stornovacích poplatků pro případ zrušení zájezdu ze zdravotních důvodů u Allianz pojišťovny a.s. Podle článku 1.2 zvláštních pojistných podmínek pro pojištění stornovacích poplatků Allianz pojišťovny, a.s., které žalovaná měla k dispozici, „pojištění stornovacích poplatků začíná zaplacením pojistného za podmínky jeho sjednání nejpozději jeden pracovní den po úhradě ceny cestovní služby. Při pozdějším sjednání pojištění stornovacích poplatků pojištění nevzniká, i když je pojistné zaplaceno.“ Článek 1.6 stanovil, že „na pojistném plnění se pojištěný podílí spoluúčastí ve výši 20%.“ Žalovaná příkaz provedla; 23. 6. 2015 uzavřela jako pojistník s Allianz pojišťovnou a.s. (pojistitelkou) pojistnou smlouvu č. 619239644, jejímž předmětem bylo cestovní pojištění stornovacích poplatků pro pojištěné osoby – žalobce, D. D., D. D. a R. D., jejíž zdravotní stav vedl ke zrušení zájezdu. Druhou část ceny zájezdu – jak již bylo uvedeno výše – žalobce zaplatil žalované 11. 6. 2015 a pojistné ve výši 14.966 Kč uhradil převodem na účet žalované 23. 6. 2015, tj. více než jeden den po celkové úhradě ceny zájezdu.

Následkem počáteční, tj. v době uzavření smlouvy, nemožnosti plnění je absolutní neplatnost právního jednání. Nemožnost plnění může být buď faktická, nebo právní, přičemž platí, že je bezvýznamné, zda smluvní strany o ní věděly či nikoliv. Počáteční právní nemožnost plnění přichází v úvahu tam, kde předmět plnění není uskutečnitelný z důvodu právní překážky existující v době právního jednání; jedná se o stav objektivního rozporu s právem, tedy se zákonem či předpisem nižší právní síly, nebo právem vyplývajícím z dvou – či vícestranného právního ujednání nebo z úředního rozhodnutí, existujícího již v době vzniku právního jednání. Je-li tento předpoklad splněn, je bezpředmětné přihlížet k faktické realizaci smlouvy (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2001, sp. zn. 30 Cdo 1549/2000, ze dne 18. 12. 2003, sp. zn. 28 Cdo 1316/2001, ze dne 22. 5. 2003, sp. zn. 28 Cdo 870/2003, ze dne 9. 12. 2003, sp. zn. 28 Cdo 2248/2003, a ze dne 13. 9. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2789/2007).

Splnění záležitosti, k níž se žalovaná zavázala, nebylo v době uzavření příkazní smlouvy objektivně nemožné. Účastníci se dohodli na konkrétním typu pojištění (cestovní), jeho ceně (14.966 Kč) i na pojistiteli (Allianz pojišťovna, a.s.). Pokud žalovaná uzavřela ve prospěch žalobce (pojištěného) pojistnou smlouvu přesto, že pojistné podmínky od počátku vylučovaly poskytnutí pojistného plnění v případě pojistné události, nejednala při plnění příkazu v souladu s § 2432 odst. 1 o.z. V takovém případě má žalobce vedle práv z vadného plnění (§ 1914 odst. 2 o.z.) i právo na náhradu škody způsobené porušením povinnosti jednat poctivě a pečlivě podle schopností příkazníka (§ 2913 o.z.). I kdyby žalovaná jednala na základě zřejmě nesprávného pokynu žalobce, opomněly soudy obou stupňů zabývat se tím, zda dodržela postup podle § 2433 o.z.

Jelikož napadené rozhodnutí je v řešení dovoláním otevřené otázky v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o.s.ř. byl uplatněn důvodně, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o.s.ř. zrušil; zrušeno bylo i rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť kasační důvody se vztahují i na něj (§ 243e odst. 2, věta druhá, o.s.ř.).

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o.s.ř.).

O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí (§ 243g odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 9. 2020

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru