Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Odo 615/2004Usnesení NS ze dne 30.08.2004

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2004:32.ODO.615.2004.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

32 Odo 615/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně S., s. r. o., zastoupené, advokátem, proti žalované N. C., s. r. o., zastoupené, advokátem, o zaplacení 2 928 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 Cm 21/98, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. ledna 2004 č. j. 12 Cm 232/2003 - 192, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 14. ledna 2004 č. j. 12 Cmo 232/2003 - 192 potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2002 ve znění usnesení ze dne 29. května 2003 č. j. 52 Cm 21/98 - 171, kterým byla zamítnuta žaloba, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 2 280 000 Kč spolu s úroky z prodlení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Shodně jako soud prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně neprokázala činnost za účelem zprostředkování příležitosti k uzavření kupní smlouvy pro žalovanou. Pokud tvrdila a prokazovala některé činnosti, šlo o činnosti pro jiné subjekty. Proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, který zamítl žalobu na zaplacení provize, jako věcně správný potvrdil.

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Namítá, že napadený rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci, neboť odvolací soud nesprávně zjistil skutkový stav, když jednání žalobkyně pro žalovanou nevyhodnotil jako jednání ve prospěch třetí osoby, k čemuž se žalobkyně zavázala smlouvou ve prospěch třetí osoby - žalované. Dále dovolatelka soudu vytýká, že měl žalobkyni podle § 118a odst. 1 o. s. ř. vyzvat k tomu, aby doplnila svá tvrzení o to, zda a na základě čeho poskytovala žalobkyně plnění ve prospěch žalované před datem 27. 3. 1996, a aby k tomuto tvrzení navrhla důkazy. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud zrušil v napadeném rozsahu rozsudek odvolacího soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno včas k tomu legitimovaným subjektem (žalobkyní) řádně zastoupenou advokátem, není však v dané věci přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle § 237 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,

a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,

b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, které soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,

c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Protože v posuzované věci odvolací soud potvrdil v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně, je namístě přípustnost dovolání uvažovat výlučně v intencích ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Z toho, že přípustnost dovolání je podle zmiňovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním právním významu rozhodnutí, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá zásadně pro posouzení otázek právních, navíc takových, které se vyznačují zásadním významem; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tudíž výlučně důvod uvedený v ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

I když dovolatelka v dovolání argumentuje nesprávným právním posouzení věci, z obsahu jejího dovolání (tj. z vylíčení důvodů dovolání) vyplývá, že nesouhlasí především se skutkovými zjištěními, z nichž odvolací soud, shodně jako před ním i soud prvního stupně, vycházel. Dovolatelka netvrdí, že by odvolací soud jím správně zjištěný skutkový stav nesprávně posoudil po stránce právní, tedy že by správně zjištěný skutkový stav subsumoval pod nesprávnou právní normu; podstatou jejich námitek jsou výlučně výtky týkající se nedostatečně a nekvalitně zjištěného skutkového stavu věci, případně vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Namítá, že rozhodnutí soudů je postaveno na neúplných důkazech. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením dané věci, pak pouze v tom směru, že nepochybil-li by odvolací soud ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci.

Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska výtek, které žalobkyně uplatnila, nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuelně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, případně že řízení je postiženo vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nezakládá – jak bylo výše vyloženo – přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.

Za procesní situace, kdy dovolání není podle § 236 odst. 1 o. s. ř. přípustné, dovolací soud dovolání žalobkyně bez jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.) jako nepřípustné odmítl § 243b odst. 5, § 218 odst. c) o. s. ř.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalované v souvislosti s tímto řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 30. srpna 2004

JUDr. Kateřina Hornochová, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru