Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Nd 96/2021Usnesení NS ze dne 24.02.2021

HeslaPodjatost
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2021:32.ND.96.2021.1
Dotčené předpisy

§ 14 odst. 1 o. s. ř.

§ 16 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

32 Nd 96/2021-116

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 302/2015, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka uplatněné žalobcem v řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2019, č. j. 15 Co 502/2019-96, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3256/2020, takto:

Námitka podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3256/2020 se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 16. 8. 2019, č. j. 14 C 302/2015-81, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl žalobu ze dne 20. 2. 2015 ve znění doplnění ze dne 25. 2. 2016 a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Řízení o něm bylo u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 30 Cdo 3256/2020. K projednání dovolání a rozhodnutí o něm byl podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2020 příslušný senát soudního oddělení 30 složený ze soudců Mgr. Víta Bičáka, Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Davida Vláčila. Usnesením ze dne 12. 1. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3256/2020, vydaným pověřenou členkou senátu Mgr. Lucií Jackwerthovou bylo dovolací řízení zastaveno a současně žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Žalobce dne 18. 11. 2020 učinil podání (Nejvyššímu soudu doručené dne 20. 11. 2020), obsahující seznam spisových značek Nejvyššího soudu (i Městského soudu v Praze) včetně „… 9.) 30 Cdo 3256/20 … “. V bodě „A.) Námitka podjatosti 14 osř“ žalobce dále uvedl „Ad. 11 + 10 + 9 je dána podjatost soudce Bičana …“. Z výše uvedeného lze přes jistá nepřesná označení dovodit, že žalobce v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3256/2020 uplatnil námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka. Žalobce v podání vyjadřuje své přesvědčení, že Městský soud v Praze a Obvodní soud pro Prahu 2 „jednaly dle pol. objednávky, soudci v rámci koordinovaného postupu porušili soudcovskou nezávislost a postavení úřední osoby. Za účelem, aby se mně nedostalo právní ochranu proti tendenčním rozhodnutím mně upřely právo dle § 30 + § 138“. Z dalšího textu, v němž je uvedeno „Soudci označené ad A uvedené prezentovali … Bičan u os. Praha 2 + MS-Praha“, pak přes jeho částečnou nesrozumitelnost vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost soudce Mgr. Víta Bičáka právě v jeho (dřívějším) působení u Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, k jejichž rozhodnutím se kriticky vyjadřuje způsobem výše uvedeným.

Mgr. Vít Bičák ve vyjádření k námitce podjatosti sdělil, že není v žádném vztahu k věci, účastníkům řízení, jejich zástupcům a ani se nepodílel na vyřizování věci u soudů nižších stupňů. Z obsahu námitky mu ani jasně nevyplývá, co by důvodem jeho podjatosti mělo být.

Podle ustanovení § 16 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu proto byla věc (dne 17. 2. 2021) předložena k rozhodnutí senátu soudního oddělení 32.

Podle ustanovení § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2 o. s. ř.) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

Nejvyšší soud v usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009 (jež je veřejnosti dostupné – stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – na http://www.nsoud.cz), vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo pravomocně ukončeno, je opožděná.

V usnesení ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 32 Nd 123/2013, pak Nejvyšší soud doplnil, že námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení je z povahy věci také bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 83, shodně též například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2014, sp. zn. 33 Nd 223/2014, či ze dne 28. 8. 2018, sp. zn. 32 Nd 192/2018).

Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se přitom z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; soud rozhodující o námitce podjatosti k námitce směřující proti jiným soudcům téhož soudu nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007).

Námitku podjatosti uplatněnou žalobcem za opožděnou ve smyslu § 15a odst. 2 o. s. ř. považovat nelze, neboť ji podal v průběhu dovolacího řízení. Stejně tak nelze uzavřít, že by žalobce tuto námitku v době jejího podání směřoval proti soudci, který nebyl podle pravidel stanovených rozvrhem práce určen ve věci rozhodovat.

Po jejím podání však bylo v dovolacím řízení jiným pověřeným členem senátu (srov. § 243f odst. 2 o. s. ř.) vydáno rozhodnutí, kterým bylo dovolací řízení skončeno. Za takové situace se námitka podjatosti stala bezpředmětnou, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít žádný vliv na výsledek řízení, stejně jako v případě námitky podjatosti podané opožděně. Navíc věc byla skončena, aniž by se soudce, jehož podjatost byla namítána, podílel na jejím rozhodnutí. Není tedy žádný důvod, aby o takové námitce bylo věcně rozhodováno.

Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako bezpředmětnou odmítl podle § 16 odst. 2 o. s. ř. per analogiam (srov. obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, nebo ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 29 NSCR 20/2019, podle nichž je namístě odmítnutí opravných prostředků, které se staly bezpředmětnými).

Pouze pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že okolnosti, v nichž žalobce shledával pochybnosti o nepodjatosti Mgr. Víta Bičáka (jeho případné dřívější rozhodování v jiných právních věcech), o důvodnosti námitky podjatosti zjevně nesvědčí (srov. § 14 odst. 4 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 2. 2021

Mgr. Jiří Němec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru