Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Nd 95/2021Usnesení NS ze dne 24.02.2021

HeslaPodjatost
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2021:32.ND.95.2021.1
Dotčené předpisy

§ 14 odst. 1 o. s. ř.

§ 14 odst. 4 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

32 Nd 95/2021-177

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobce B. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 695 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 174/2015, o námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka uplatněné žalobcem v řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 11. 2019, č. j. 39 Co 354/2019-131, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3283/2020, takto:

Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Vít Bičák není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3283/2020.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozsudek ze dne 29. 8. 2019, č. j. 26 C 174/2015-123 (v jeho výrocích I, II a IV), kterým Obvodní soud pro Prahu 2 odmítl žalobu o zaplacení 500 000 Kč, řízení o částku 30 000 Kč zastavil a rozhodl o povinnosti žalobce k náhradě nákladů řízení žalované, dále odmítl odvolání žalobce proti výroku III rozsudku soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Řízení o něm je u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 30 Cdo 3283/2020. K projednání dovolání a rozhodnutí o něm je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu pro rok 2020 příslušný senát soudního oddělení 30 složený ze soudců Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Pavla Simona a JUDr. Tomáše Pirka.

Žalobce dne 18. 11. 2020 učinil podání (Nejvyššímu soudu doručené dne 20. 11. 2020), obsahující seznam spisových značek Nejvyššího soudu (i Městského soudu v Praze) včetně „… 10.) 30 Cdo 3283/20 … “. V bodě „A.) Námitka podjatosti 14 osř“ žalobce dále uvedl „Ad. 11 + 10 + 9 je dána podjatost soudce Bičana …“. Z výše uvedeného lze přes jistá nepřesná označení dovodit, že žalobce v řízení vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3283/2020 uplatnil námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka. Žalobce v podání vyjadřuje své přesvědčení, že Městský soud v Praze a Obvodní soud pro Prahu 2 „jednaly dle pol. objednávky, soudci v rámci koordinovaného postupu porušili soudcovskou nezávislost a postavení úřední osoby. Za účelem, aby se mně nedostalo právní ochranu proti tendenčním rozhodnutím mně upřely právo dle § 30 + § 138“. Z dalšího textu, v němž je uvedeno „Soudci označené ad A uvedené prezentovali … Bičan u os. Praha 2 + MS-Praha“, pak přes jeho částečnou nesrozumitelnost vyplývá, že žalobce spatřuje podjatost soudce Mgr. Víta Bičáka právě v jeho (dřívějším) působení u Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, k jejichž rozhodnutím se kriticky vyjadřuje způsobem výše uvedeným.

Mgr. Vít Bičák ve vyjádření k námitce podjatosti sdělil, že není v žádném vztahu k věci, účastníkům řízení, jejich zástupcům a ani se nepodílel na vyřizování věci u soudů nižších stupňů. Z obsahu námitky mu ani jasně nevyplývá, co by důvodem jeho podjatosti mělo být.

Podle ustanovení § 16 odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu proto byla věc předložena k rozhodnutí senátu soudního oddělení 32.

Podle ustanovení § 14 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2000, pod číslem 33, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, a ze dne 31. 7. 2012, sen. zn. 29 NSCR 52/2012, jež jsou veřejnosti dostupná na http://www.nsoud.cz) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. Důvodem k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Žalobce zjevně pochybnost o nepodjatosti Mgr. Víta Bičáka dovozuje z jeho případného (konkrétně nespecifikovaného) dřívějšího rozhodování v jiných právních věcech u Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze. Tato okolnost, jak vyplývá z ustanovení § 14 odst. 4 o. s. ř., však sama o sobě nemůže být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Podle svého vyjádření pak jmenovaný soudce nemá žádný poměr k dané věci či k účastníkům řízení a ani se nepodílel na jejím rozhodování u soudů nižších stupňů, což ostatně vyplývá také z obsahu spisu. Nejsou tedy dány žádné skutečnosti, jež by zakládaly důvod pochybovat o jeho nepodjatosti či důvod k jeho vyloučení.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že Mgr. Vít Bičák není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 3283/2020.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 2. 2021

Mgr. Jiří Němec

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru