Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Nd 434/2020Usnesení NS ze dne 15.12.2020

HeslaPodjatost
Žaloba pro zmatečnost
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:32.ND.434.2020.1
Dotčené předpisy

§ 14 o. s. ř.

§ 229 odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

32 Nd 434/2020-704

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně V., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené JUDr. Josefem Haščákem, Ph.D., advokátem se sídlem v Kynšperku nad Ohří, Jana Nerudy 868/22, proti žalovanému J. Š., narozenému XY, bytem XY, o zaplacení částky 4 800 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 194/2010, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, uplatněné žalovaným k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Nd 115/2020, a o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Nd 115/2020, takto:

I. Námitka podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila uplatněná žalovaným k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Nd 115/2020, se odmítá.

II. Řízení o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Nd 115/2020, se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Ve shora uvedené věci vznesl žalovaný v podání ze dne 25. 8. 2020, doručeném Nejvyššímu soudu dne 31. 8. 2020, námitku podjatosti proti soudcům Nejvyššího soudu Mgr. Vítu Bičákovi, JUDr. Františku Ištvánkovi a JUDr. Davidu Vláčilovi, kteří usnesením ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Nd 115/2020, rozhodli o zastavení řízení o návrhu žalovaného ze dne 3. 3. 2020 na vyloučení soudců Nejvyššího soudu JUDr. Filipa Cilečka, JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2028/2016.

Vedle toho žalovaný napadá usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Nd 115/2020, žalobou pro zmatečnost z důvodu dle „§ 29 odst. 1 písm. e)“ [zjevně správně § 229 odst. 1 písm. e), pozn. Nejvyššího soudu] občanského soudního řádu, datovanou dnem 27. 8. 2020 a doručenou Nejvyššímu soudu dne 31. 8. 2020, a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil.

Nejprve se Nejvyšší soud vyjádří k námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu.

Podle § 14 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 15a odst. 2 o. s. ř. účastník je povinen námitku podjatosti soudce (přísedícího) uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce (přísedící), o jehož vyloučení jde; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů po té, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců (přísedících).

Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle § 16 odst. 2 o. s. ř. opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.

Nejvyšší soud se zabýval nejprve otázkou, zda žalovaný uplatnil námitku podjatosti včas.

V usnesení ze dne 18. 9. 2009, sp. zn. 4 Nd 303/2009, uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod číslem C 8020, Nejvyšší soud vysvětlil, že právo účastníků vyjádřit se k osobám soudců (přísedících) a případně vznést námitku jejich podjatosti, je procesním právem účastníků, které mohou za zákonem stanovených podmínek a ze zákonem předvídaných důvodů uplatnit během probíhajícího řízení. Námitka podjatosti soudce může být vznesena toliko v rámci konkrétního řízení. Námitka podjatosti vznesená až poté, kdy řízení bylo ukončeno, je opožděná.

V usnesení ze dne 6. 9. 2001, sp. zn. 7 Nd 233/2001, Nejvyšší soud vyložil, že námitku podjatosti je možné uplatnit pouze do vydání rozhodnutí, a v usnesení ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 32 Nd 123/2013, konstatoval, že námitka podjatosti uplatněná až po skončení řízení (mimo rámec přípustného opravného prostředku) je nejen opožděná, nýbrž z povahy věci i bezpředmětná, neboť rozhodnutí o ní již nemůže mít vliv na výsledek řízení (srov. shodně Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II. 1. vydání, C. H. Beck, 2009, s. 82).

Uplatnil-li žalovaný námitku podjatosti podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 31. 8. 2020, učinil tak až poté, co bylo řízení o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Nd 115/2020, skončeno, a podal ji tedy opožděně.

Nejvyšší soud proto námitku podjatosti jako opožděnou podle § 16 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval opodstatněností argumentace, jíž žalovaný tuto námitku zdůvodňoval.

Zbývá posoudit žalobu pro zmatečnost.

Žaloba pro zmatečnost je ve smyslu § 229 odst. 1 o. s. ř. (mimořádným) opravným prostředkem přípustným pouze v případě, směřuje-li proti pravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno.

Podle § 235a odst. 1 a 2 o. s. ř. žalobu pro zmatečnost projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni; žalobu podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 o. s. ř. projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud (§ 9 odst. 2 o. s. ř.). Pro řízení o žalobě platí přiměřeně ustanovení o řízení v prvním stupni, není-li stanoveno jinak.

Z uvedeného vyplývá, že k projednání žaloby pro zmatečnost proti usnesení dovolacího soudu není založena příslušnost žádného soudu, a proto musí být řízení o ní podle § 104 odst. 1 o. s. ř. zastaveno. Učiní tak Nejvyšší soud, jestliže u něho byla tato žaloba podána (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. 20 Cdo 289/2002, uveřejněné pod číslem 73/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2013, sp. zn. 21 Nd 3/2013).

Protože nedostatek věcné příslušnosti soudu je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, ke kterému soud přihlíží kdykoli za řízení (§ 103 o. s. ř.), Nejvyšší soud řízení o žalobě pro zmatečnost podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 146 odst. 2 větu první o. s. ř., když žalovaný podáním žaloby pro zmatečnost, jejímuž projednání brání nedostatek funkční příslušnosti soudu, zavinil, že řízení muselo být zastaveno, a žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 12. 2020

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru