Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Nd 427/2016Usnesení NS ze dne 11.01.2017

HeslaPříslušnost soudu místní
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:32.ND.427.2016.1
Dotčené předpisy

§ 11 odst. 3 o. s. ř.

§ 28 předpisu č. 120/2001 Sb.

§ 35 předpisu č. 120/2001 Sb.

§ 45 předpisu č. 120/2001 Sb.


přidejte vlastní popisek

32 Nd 427/2016

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Marka Doležala v exekuční věci oprávněného Ing. A. B., zastoupeného JUDr. Tomášem Truschingerem, advokátem se sídlem v Brně, Bašty 413/2, proti povinnému J. H., o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 3283/2015, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 3283/2015 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.

Odůvodnění:

Dne 3. 9. 2015 byl soudnímu exekutorovi JUDr. Tomáši Vránovi, se sídlem v Přerově, Komenského 38, doručen návrh oprávněného na nařízení exekuce proti povinnému na vymožení pohledávky ve výši 450 000 Kč s příslušenstvím. Dne 16. 9. 2015 požádal jmenovaný soudní exekutor Okresní soud v Břeclavi o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.

Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 2. 10. 2015, č. j. 53 EXE 3283/2015-17, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne.

Podle ustanovení § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.

Podle ustanovení § 35 exekučního řádu exekuční řízení se zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a (odstavec 3).

Podle ustanovení § 45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).

Podle ustanovení § 105 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), které se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 exekučního řádu), vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Ze spisu se podává, že povinný nemá v České republice trvalý pobyt, neboť není veden v Centrální evidenci obyvatel. Podle systému ISAS Okresního soudu v Břeclavi je povinný občanem Slovenské republiky s přechodnou adresou pobytu v B.

Poněvadž povinný nemá evidované bydliště v České republice ani se v ní nezdržuje (respektive není známo, zda a kde se případně zdržuje), byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky exekučně postižitelný majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V projednávané věci tak byly splněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s ustanovením § 11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.

Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti tak, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Okresní soud v Břeclavi.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. 1. 2017

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru