Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Nd 199/2017Usnesení NS ze dne 24.10.2017

HeslaPodjatost
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:32.ND.199.2017.1
Dotčené předpisy

§ 14 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

32 Nd 199/2017-1461

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobce J. V., zastoupeného JUDr. Olenou Cvetlerovou, advokátkou se sídlem v Praze, Strážovská 78/5, proti žalovanému Ing. Lee Loudovi, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 41, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 69326681, insolvenčnímu správci dlužnice Rezidence Kavčí Hory a. s., identifikační číslo osoby 27228207, zastoupenému JUDr. Dušanem Dvořákem, advokátem se sídlem v Brně, Hlinky 505/118, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobce M. K., zastoupeného JUDr. Olenou Cvetlerovou, advokátkou se sídlem v Praze, Strážovská 78/5, a za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaného NG majetková a.s., se sídlem v Praze 8, Rohanské nábřeží 671/15, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 29053455, zastoupené Mgr. Tomášem Bobkem, advokátem se sídlem v Praze, Plzeňská 1972/158, o určení vlastnického práva k nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 42 C 34/2010, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Vrchy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Pavla Simona a Mgr. Víta Bičáka, uplatněné žalobcem a vedlejším účastníkem na straně žalobce v řízení o dovolání žalobce a vedlejšího účastníka na straně žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2015, č. j. 28 Co 287/2013, 28 Co 434/2013, 28 Co 12/2014-1057, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2134/2017, takto:

I. Soudce Nejvyššího soudu Mgr. Vít Bičák je vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2134/2017.

II. Soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavel Vrcha a JUDr. Pavel Pavlík nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2134/2017.

III. K námitce podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Simona uplatněné žalobcem a vedlejším účastníkem na straně žalobce v řízení o dovolání vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2134/2017, se jako k nepřípustné nepřihlíží.

Odůvodnění:

Žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce podali dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze. Věc je vedena u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2134/2017 a rozhodovat o ní přísluší senátu občanskoprávního a obchodního kolegia tohoto soudu určenému rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017, složenému ze soudců JUDr. Pavla Vrchy, Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Pavla Pavlíka. Žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce podáním doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 5 dne 15. 2. 2016 vznesli námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu JUDr. Pavla Vrchy, JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Simona, jejímž důvodem je „trestní oznámení vedlejšího účastníka řízení, které pod č. j. 8 VZN 132/2015 přijalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a které v současné době prověřuje PČR – útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality.“

Podle § 16 odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2017 byla věc k rozhodnutí o uplatněné námitce podjatosti předložena senátu č. 32.

Podle § 15a odst. 3 o. s. ř. musí být v námitce podjatosti vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl, a jakými důkazy může být prokázán.

Jelikož žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce ve své námitce podjatosti požadavkům uvedeným v § 15a odst. 3 o. s. ř. nedostáli, vyzval je Nejvyšší soud usnesením ze dne 8. 8. 2017, č. j. 32 Nd 199/2017-1449 v souladu s § 43 o. s. ř., aby své podání řádně doplnili uvedením, v čem spatřují důvod pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Pavla Vrchy, JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Pavla Simona, popřípadě kdy se o tomto důvodu dozvěděli, a jakými důkazy může být prokázán, a upozornil je, že nebudou-li ve stanovené lhůtě vady podání odstraněny, soud nebude k námitce podjatosti přihlížet.

Podáními doručenými Nejvyššímu soudu dne 9. 8. 2017 a 14. 8. 2017 žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce svou námitku podjatosti doplnili. Pochybnosti o nepodjatosti jmenovaných soudců podle žalobce a vedlejšího účastníka na straně žalobce vyplývají z jejich rozhodování ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 1475/2015, jejímž předmětem bylo dovolání žalované Rezidence Kavčí Hory a. s. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 1. 2014, č. j. 28 Co 287/2013, 28 Co 434/2013, 28 Co 12/2014-839. Jmenovaní soudci Nejvyššího soudu podle žalobce a vedlejšího účastníka na straně žalobce „záměrně nahradili žalobce za osobu jeho konkursního správce“ a „po vydaném rozhodnutí flagrantně zasáhli do práv žalobce“ tím, že „během pouhých sedmi pracovních dnů vydali rozhodnutí, kde záměnu žalobce za úplně jiného účastníka řízení označili za zjevnou nesprávnost.“ V jejich postupu podle žalobce a vedlejšího účastníka na straně žalobce „nelze nevidět úmysl či přehlížení účastníků jako subjektů, které se dovolávají právní pomoci prostřednictvím soudu, jenž ovšem přednostně řeší své teoretické vzájemně se neshodující výklady týchž ustanovení právních předpisů a na člověka přitom zapomněl.“

Týmž podáním rozšířili žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce námitku podjatosti i na soudce Nejvyššího soudu Mgr. Víta Bičáka s odůvodněním, že „je manželem JUDr. Lucie Bičákové, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 5, která v této věci rozhodovala opakovaně jako soudkyně prvoinstančního soudu.“

JUDr. Pavel Vrcha k námitce podjatosti uvedl, že nemá žádný poměr k věci, k účastníkům, nebo jejich zástupcům, a to ani přes okolnost, že vedlejší účastník na straně žalobce podal v dané věci trestní oznámení.

JUDr. Pavel Pavlík sdělil, že nemá žádný poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům.

Mgr. Vít Bičák k námitce podjatosti uvedl, že podle obsahu spisu věc u soudu prvního stupně rozhodovala jeho manželka JUDr. Lucie Bičáková a že i s ohledem na postoj a vznesenou námitku podjatosti se pro poměr k věci cítí být podjatý.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustálené rozhodovací praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

V daném případě jsou dány takové skutečnosti, pro které by bylo možno pochybovat o nepodjatosti Mgr. Víta Bičáka, a to pro jeho poměr k věci, v níž jako soudkyně soudu prvního stupně rozhodovala jeho manželka. Nejvyšší soud proto rozhodl, že Mgr. Vít Bičák je z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2134/2017 vyloučen.

Pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka, kteří jsou podle rozvrhu práce rovněž určeni k rozhodování o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2134/2017, žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce dovozují z okolností, které, jak vyplývá z § 14 odst. 4 o. s. ř., samy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení těchto soudců z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, uveřejněný pod č. 33/2000 v časopise Soudní judikatura). Podle svého vyjádření nemají tito soudci žádný (z hlediska jejich možného vyloučení z projednávání dovolání a rozhodnutí o něm) právně relevantní vztah k dané konkrétní věci či k účastníkům řízení a jejich zástupcům. Nejsou tedy dány žádné okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit jejich osobní zájem na výsledku daného sporu a které by nasvědčovaly pochybnostem o jejich nepodjatosti.

Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že specifický poměr soudce k účastníku sice může vzniknout např. i v důsledku toho, že účastník proti němu podá trestní oznámení nebo jiný návrh na zahájení soudního řízení. Sama o sobě však popsaná jednání účastníka ještě důvod k vyloučení soudce nezakládají (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1722/2002, ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 4 Nd 126/2009, či ze dne 17. 8. 2016, sp. zn. 23 Nd 268/2016-161). V posuzované věci přitom nejsou ani tvrzeny, ani podle obsahu spisu známy takové skutečnosti, které by svědčily o tom, že „trestní oznámení vedlejšího účastníka řízení, které pod č. j. 8 VZN 132/2015 přijalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci“ vyústilo v takový postoj jmenovaných soudců, který by zakládal pochybnosti o jejich nestrannosti a objektivitě.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že JUDr. Pavel Vrcha a JUDr. Pavel Pavlík nejsou z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2134/2017 vyloučeni.

Požadavek, aby ve věci jednal a rozhodoval soudce, u něhož není důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, se z povahy věci může týkat jen soudců, kterým věc náleží podle pravidel stanovených rozvrhem práce soudu. Z toho vyplývá, že námitku podjatosti lze uplatnit jen ve vztahu k těm soudcům, kteří jsou určeni ve věci rozhodovat; k námitce směřující proti jiným soudcům téhož senátu soud rozhodující o námitce podjatosti nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2007, sp. zn. 33 Nd 107/2007).

Žalobce a vedlejší účastník na straně žalobce své výhrady směřují nejen proti soudcům Nejvyššího soudu, kteří jsou podle rozvrhu práce určeni k rozhodování o dovolání ve věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 30 Cdo 2134/2017, nýbrž rovněž proti soudci Nejvyššího soudu JUDr. Pavlu Simonovi, který však podle rozvrhu práce není k rozhodování o dovolání ve shora uvedené věci určen. Námitka podjatosti vznesená žalobcem a vedlejším účastníkem na straně žalobce je tedy ve vztahu k JUDr. Pavlu Simonovi úkonem, který není za řízení přípustný a k němuž se nepřihlíží (§ 41a odst. 3 o. s. ř.), neboť nemůže mít žádný vliv na probíhající řízení o dovolání. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že v tomto rozsahu se k jejich námitce nepřihlíží.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 10. 2017

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru