Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Cdo 833/2013Usnesení NS ze dne 20.05.2013

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.833.2013.1
Dotčené předpisy

§ 236 odst. 1 o. s. ř.

§ 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

32 Cdo 833/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně CASPER Consumer Finance a.s., se sídlem v Praze 5, Šafránkova 1, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 25103768, zastoupené Mgr. Karlem Volfem, advokátem se sídlem v Praze 5, Jindřicha Plachty 3163/28, proti žalovanému J. S., zastoupenému Ladislavem Ejemem, advokátem se sídlem v České Lípě, Eliášova 998/12, o 168 827,76 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 4 C 370/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. května 2010, č. j. 11 Co 527/2009-105, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 2. října 2007, č. j. 4 C 370/2006-59, ve vyhovujícím výroku ve věci samé tak, že zamítl žalobu ohledně částky 49 788,24 Kč s příslušenstvím, a potvrdil ho ve zbývající části vyhovujícího výroku ve věci samé, tj. ohledně částky 119 039,52 Kč s příslušenstvím (výrok I.). Dále rozhodl o nákladech mezi účastníky navzájem za řízení před soudy obou stupňů (výrok II.).

Rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu napadla žalobkyně dovoláním, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Dovolatelka snáší ze svého pohledu argumenty na podporu ohlášeného dovolacího důvodu a navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. B 9319 Nejvyšší soud zjistil, že dne 27. října 2012 byla vymazána obchodní firma žalobkyně Santander Consumer Finance a. s. a téhož dne zapsána její nová obchodní firma CASPER Consumer Finance a.s. Dovolací soud proto takto označil žalobkyni v záhlaví tohoto rozhodnutí.

Se zřetelem k době vydání rozsudku odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2012.

Dovolání v této věci není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon (v ustanoveních § 237 až 239 o. s. ř.) připouští.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. může dovolání podat účastník řízení. Z povahy dovolání jako opravného prostředku přitom plyne, že k dovolání je oprávněna jen ta strana (účastník řízení), které nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popřípadě které byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jejich právech – v konstantní judikatuře se tato legitimace k dovolání označuje též jako subjektivní přípustnost dovolání. Částí prvního výroku napadeného rozsudku, v níž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve zbytku vyhovujícího výroku ve věci samé, tj. ohledně částky 119 039,52 Kč s příslušenstvím, nemohla být žalobkyni způsobena žádná újma na jejich právech, kterou by bylo možno zhojit v dovolacím řízení. Napadla-li tudíž dovolatelka dovoláním i první výrok rozsudku odvolacího soudu v jeho potvrzující části, bylo dovolání v tomto rozsahu podáno někým, kdo k němu nebyl oprávněn. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně v této části odmítl [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. b) o. s. ř.].

Dovolání žalobkyně však není přípustné ani ve zbývající části.

Přípustnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje § 237 o. s. ř.

Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Za situace, kdy dovoláním dotčeným měnícím výrokem rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodováno ve věci samé o peněžitém plnění ve výši 49 788,24 Kč s příslušenstvím, jedná se v této části ve smyslu § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o věc, u níž není dovolání přípustné.

Vzhledem k tomu, že ani dovolání ve zbývajícím rozsahu, v němž směřovalo proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení, není přípustné (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř.].

Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, neboť nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze totiž dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu pouze tehdy, pokud to zákon připouští; jestliže tedy možnost podat dovolání není v zákoně (v § 237 až 239 o. s. ř.) stanovena, pak jde vždy – a bez zřetele k tomu, jakého poučení se účastníkům řízení ze strany soudu dostalo – o dovolání nepřípustné (shodně srov. též například usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

K návrhu společnosti ZUQ Czech, s.r.o., se sídlem v Praze 1, Olivova 948/6, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 24830801, ze dne 26. března 2013 na změnu účastníka řízení na straně žalobkyně podle ustanovení § 107a o. s. ř., doručenému Nejvyššímu soudu dne 29. března 2013, Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť ustanovení § 107a o. s. ř. pro dovolací řízení neplatí (srov. § 243c odst. 1 o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalovanému podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. května 2013

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru