Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Cdo 458/2008Usnesení NS ze dne 31.03.2009

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.458.2008.1

přidejte vlastní popisek

32 Cdo 458/2008

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Moniky Vackové a JUDr. Miroslava Galluse v právní věci žalobkyně M. s. r. o., zastoupené JUDr. D. M., advokátem, proti žalované L. P., , zastoupené JUDr. M. T., advokátem, o zaplacení 129.170,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 4 C 163/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. září 2007, č. j. 24 Co 683/2006-226, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, v záhlaví označenému, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 14. 6. 2006, č. j. 4 C 163/2004-200, kterým byla zamítnuta žaloba s návrhem, aby žalovaná byla uznána povinnou zaplatit žalobkyni částku 129.170,10 Kč s 0,1% úrokem z prodlení denně z částky 239.443,70 Kč za dobu od 20. 11. 2003 do zaplacení (výrok I.) a žalobkyně uznána povinnou zaplatit žalované a Č. r. příslušnou náhradu nákladů řízení (výrok II. a III.), přičemž odvolací soud současně rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.)

Jelikož ve smyslu ustanovení § 242 odst. 3 věty první o. s. ř. je dovolací soud vázán nejen uplatněným dovolacím důvodem (v daném případě je to důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.) včetně toho, jak tento důvod dovolatelka svými námitkami obsahově vymezila, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoliv, relevantní jen otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatelka v rámci dovolacího důvodu napadla, resp. jejichž nesprávné řešení v dovolání zpochybnila (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod č. 132.)

Dovolatelka vytýká, že odvolací soudy rozhodují rozdílně co do „rozlišování pojmů nedokončení díla a vad díla ve skutkovém, ale i právním smyslu“ resp. že „ztotožňování otázky dokončení díla s problematikou vad díla odporuje smyslu a účelu právní úpravy“. Na řešení této otázky však napadené rozhodnutí založeno není.

V posuzovaném případě odvolací soud vyšel ze zjištění, že úprava splatnosti ceny díla (doplatku ceny díla v konečné faktuře) ve smlouvě o dílo (čl. 6 a čl. 10 odst. 4) odpovídá úpravě v § 548 odst. 1 obch. zák., když váže vznik nároku na proplacení ceny díla na jeho provedení, jímž se rozumí jeho řádné ukončení a předání předmětu díla (§ 554 odst. 1 obch. zák.). V daném případě dílo prováděné žalobkyní vykazuje vady, k jejichž odstranění je nutno vynaložit náklady ve výši 30.000,- Kč a žalovaná proto odmítla dílo převzít a nedošlo tak k předání díla, a to ani způsobem podle § 555 odst. 1 obch. zák. Nebylo-li tudíž dílo ani předáno, nemohlo být provedeno ve smyslu § 554 odst. 1 obch. zák. a odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že tak žalobkyni pro neprovedení díla nárok na doplatek ceny díla dosud nevznikl (§ 548 odst. 1 obch. zák.)

Dovolací soud dovodil, že nebyla-li splněna povinnost zhotovitele provést dílo (řádně je ukončit a předat), nemohlo dojít ani k poskytnutí vadného plnění, což je předpokladem pro změnu v obsahu závazku ve smyslu § 324 odst. 3 obch. zák.

Prostřednictvím výše uvedených námitek se proto dovolatelce napadené rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, rozhodnutí není ani v rozporu s hmotným právem a Nejvyšší soud tudíž nemohl dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí (§ 237 odst. 1 písm. c), § 237 odst. 3 o. s. ř.)

Za situace, kdy dovolání ani ve zbývajícím rozsahu, tj. pokud směřuje proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu v části o nákladech řízení, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání pro nepřípustnost odmítl (§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř.)

O nákladech dovolacího řízení, bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., poněvadž dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a proto nemá na náhradu nákladů právo, avšak žalované v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu (žalovaná se prostřednictvím advokáta výslovně nevyjádřila) žádné prokazatelné náklady v řízení o dovolání nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 31. března 2009

JUDr. František Faldyna, CSc.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru