Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Cdo 4291/2011Usnesení NS ze dne 05.02.2013

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.4291.2011.1
Dotčené předpisy

§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

32 Cdo 4291/2011

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně VK - STAV s.r.o., se sídlem v Českých Budějovicích, Čechova 1, PSČ 371 22, identifikační číslo osoby 26024942, zastoupené Mgr. Václavem Pechouškem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Krajinská 44/10, proti žalované J. M., zastoupené JUDr. Stanislavem Flaškou, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Černé věže 304/9, o zaplacení 290 113 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 C 231/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. května 2011, č. j. 22 Co 531/2011-234, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9 222,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce Mgr. Václava Pechouška.

Odůvodnění:

Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil rozsudek ze dne 19. listopadu 2010, č. j. 16 C 231/2009-197, v napadených výrocích, jimiž Okresní soud v Českých Budějovicích uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 166 945,02 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení (výrok I.), a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.), není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012 – dále též jen „o. s. ř.“ (srov. bod 7. článku II., části první, přechodných ustanovení zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).

Podle ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.

Dovolatelka spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí v řešení otázky, „zda soud může akceptovat započtení částky 135 000 Kč žalobkyní na částku 192 000 Kč, když tato částka 192 000 Kč byla uhrazena žalovanou na cenu za dílo ze smlouvy o dílo uzavřené mezi účastnicemi dne 1. srpna 2007.“ Posouzení oprávněnosti provedeného zápočtu se dožaduje v situaci, kdy podle jejího tvrzení bylo účastnicemi odsouhlaseno, že uvedenou částku uhradila na cenu díla dlecit. smlouvy a kdy žalobkyně, s níž neměla ohledně elektroinstalačních prací žádný smluvní vztah, jí pouze přeúčtovala faktury od RMT-elektro, spol. s r. o.

Je-li dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř.), pak při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky (z těch, na kterých napadené rozhodnutí spočívá), které dovolatelka v dovolání označila, případně jejichž řešení zpochybnila (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod číslem 132).

Nejvyšší soud nedospěl k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, neboť odvolací soud je na řešení otázky formulované dovolatelkou nezaložil. Odvolací soud odůvodnil své potvrzující rozhodnutí pouze tím, že žalovaná (odvolatelka) postavila své odvolání na uplatnění nepřípustných skutečností a důkazů (konkrétně na novém tvrzení, že částka 135 000 Kč, kterou zaplatila žalobkyni, nebyla určena na provedenou elektroinstalaci, nýbrž na úhradu ceny díla), což ustanovení § 205a o. s. ř. nepřipouští.

Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), pro nepřípustnost odmítl [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř.].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a je povinna nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, které sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 8 922,50 Kč podle § 3 odst. 1, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění před novelou provedenou vyhláškou č. 64/2012 Sb. s účinností od 1. března 2012, a z paušální částky 300 Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 5. února 2013

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru