Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Cdo 4061/2010Usnesení NS ze dne 25.09.2012

HeslaRozhodčí doložka
KategorieB
EcliECLI:CZ:NS:2012:32.CDO.4061.2010.1
Dotčené předpisy

§ 106 odst. 1 o. s. ř.

§ 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř.

§ 2 odst. 1 předpisu č. 216/1994 Sb.

§ 13 odst. 2 předpisu č. 216/1994 Sb.

§ 13 odst. 3 předpisu č....

více

přidejte vlastní popisek

32 Cdo 4061/2010

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobce Středočeské energetické závody, státní podnik „v likvidaci“, se sídlem v Praze 3-Žižkově, Seifertova 1042/14, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 00 00 81 41, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Tajbrem, advokátem se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 5, proti žalované LobCon, s. r. o., se sídlem v Praze 3-Žižkově, Táboritská 1083/13, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 26 47 66 81, zastoupené JUDr. Ladislavem Polákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 1, o vyklizení nemovitostí, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 3 C 414/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. května 2010, č. j. 32 Co 106/2010-61, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 2.160,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

Okresní soud Praha-východ usnesením ze dne 26. října 2009, č. j. 3 C 414/2009-31, zastavil řízení podle ustanovení § 106 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), rozhodl o nákladech řízení a o vrácení soudního poplatku žalobci.

Soud prvního stupně vyšel z toho, že žalobce se domáhá vyklizení nemovitostí, které žalovaná užívá podle nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 31. prosince 2001 na dobu určitou. Před uplynutím sjednané doby nájmu žalobce smlouvu písemně vypověděl dne 24. března 2009, žalovaná po uplynutí tříměsíční výpověďní doby nemovitosti nevyklidila. V článku V. nájemní smlouvy bylo dohodnuto, že veškeré spory, které mohou vzniknout nebo vzniknou z této smlouvy, budou řešeny v rámci zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“), a o vzniklém sporu rozhodne Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR (dále též jen „rozhodčí soud“). K rozhodnutí sporu o vyklizení nemovitostí je dána pravomoc soudu podle ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ř. a je přípustné pro tento spor sjednat i rozhodčí doložku, protože jde o spor svou povahou majetkový. Rozhodčí doložka má všechny náležitosti, jež určuje ustanovení § 3 zákona o rozhodčím řízení, je určitá, neboť výslovně stanoví, který rozhodčí soud je příslušný k rozhodování ve věci. Vzhledem k tomu, že rozhodčí doložka je platná a že žalovaná vznesla námitku pravomoci rozhodčího soudu pro rozhodnutí ve sporu včas, v souladu s ustanovením § 106 odst. 1 o. s. ř., jsou dány důvody pro zastavení řízení.

K odvolání žalobce i žalované (pouze proti výroku o nákladech řízení) Krajský soud v Praze usnesením ze dne 26. května 2010, č. j. 32 Co 106/2010-61, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výroku o zastavení řízení, změnil je ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že spor o vyklizení nemovitostí je sporem, ohledně něhož lze sjednat rozhodčí doložku. Žalovaná užívá nemovitosti na základě nájemní smlouvy, kterou žalobce vypověděl, a žalované tak nadále žádný titul k užívání předmětných nemovitostí nesvědčí. Nájemní smlouva má majetkovou povahu a sjednaná rozhodčí doložka se týká všech sporů, které z této smlouvy mohou vzniknout. Žalovaná namítá neplatnost výpovědi z nájemní smlouvy, ve sporu o vyklizení nemovitostí tak bude řešena otázka, zda smluvním stranám nadále svědčí smlouvou založená práva a povinnosti. Proto je nutné i spor o vyklizení nemovitostí považovat za spor majetkový. O vyklizení nemovitostí mohou účastníci uzavřít smír, když povaha věci to nevylučuje.

Námitku žalobce, že spor o vyklizení nemovitostí není sporem z nájemní smlouvy, a proto se na něj sjednaná rozhodčí doložka nevztahuje, nepovažoval odvolací soud za důvodnou s tím, že v řízení bude třeba zkoumat platnost výpovědi z nájmu a na to navazující otázku dalšího trvání nájemní smlouvy. Jde tak o spor, který vznikl z nájemní smlouvy, na nějž se rozhodčí doložka vztahuje.

S odkazem na ustanovení § 27 zákona o rozhodčím řízení nepřisvědčil ani námitce neurčitosti rozhodčí doložky pro absenci ujednání, kdo s konečnou platností bude věc rozhodovat. Zdůraznil, že není-li o přezkumu rozhodčího nálezu žádná dohoda, je rozhodnutí rozhodce nebo rozhodčího soudu konečné. V dané věci takovým rozhodnutím bude rozhodnutí rozhodčího soudu. Nesprávná je rovněž argumentace žalobce, že účastníci projevili vůli, aby podle zákona o rozhodčím řízení bylo postupováno, nikoliv však rozhodováno, neboť projevily-li smluvní strany v rozhodčí doložce vůli, aby případné spory byly řešeny rozhodčím soudem, je zřejmé, že tyto spory mají být rozhodčím soudem také rozhodovány.

Odvolací soud uzavřel, že spor o vyklizení nemovitostí je sporem, pro který je podle ustanovení § 2 zákona o rozhodčím řízení přípustné sjednat rozhodčí doložku a ta je platná. Žalovaná vznesla námitku, že věc má být podle dohody účastníků projednána v rozhodčím řízení, včas a soud prvního stupně postupoval správně, když řízení zastavil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, odkazuje co do přípustnosti na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. a namítaje, že odvolací soud nesprávně posoudil platnost nájemní smlouvy, dále platnost rozhodčí doložky s ohledem na její neurčitost a otázku pravomoci rozhodčího soudu rozhodnout ve sporu o vyklizení nemovitostí.

Dovolatel zdůrazňuje, že platnost rozhodčí doložky je odvislá od platnosti smlouvy, jejíž je součástí. Je-li smlouva obsahující rozhodčí doložku absolutně neplatná jako celek, dopadá tato neplatnost i na rozhodčí doložku. Uvádí, že ve svém doplnění tvrzení k žalobě ze dne 26. října 2009 v řízení před soudem prvního stupně namítal neplatnost smlouvy, odvolací soud se však tímto tvrzením nijak nezabýval a platnost nájemní smlouvy nezkoumal. Neplatnost nájemní smlouvy dovolatel dovozuje z toho, že na jejím základě přenechal žalované do nájmu malou vodní elektrárnu k výrobě elektrické energie. Předmět nájmu tak, jak je specifikován v článku 1.1. nájemní smlouvy, je nutno považovat za část podniku žalobce, resp. za samostatnou organizační složku žalobce ve smyslu definice podniku podle ustanovení § 5 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Přitom podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. je smlouva o nájmu části podniku absolutním obchodním závazkovým vztahem bez ohledu na povahu jeho účastníků. Podle ustanovení § 67a obch. zák. (ve znění ke dni uzavření nájemní smlouvy) musí být k návrhu smlouvy, na jejímž základě dochází k nájmu části podniku, udělen písemný souhlas společníků nebo valné hromady, a to na obou smluvních stranách, u společnosti s ručením omezeným musí být o rozhodnutí valné hromady pořízen notářský zápis. Smlouvu o nájmu podniku, která byla uzavřena bez dodržení zákonného postupu, je nutno považovat za neplatný právní úkon ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku. Tento postup dodržen nebyl, a smlouva je proto neplatná. Neplatná smlouva nemůže obsahovat platnou rozhodčí doložku. Vzhledem k těmto námitkám vzneseným již před soudem prvního stupně bylo povinností soudů obou stupňů posoudit platnost nájemní smlouvy.

Dovolatel s obsáhlou argumentací zastává názor o neplatnosti rozhodčí doložky pro neurčitost, když nebylo sjednáno, kdo s konečnou platností ve věci rozhodne, jakým způsobem budou určeni rozhodci či rozhodce, a zda ve věci bude postupováno podle řádu rozhodčího soudu. Namítá, že rozhodčí doložka nevyhovuje náležitostem vyžadovaným právě řádem rozhodčího soudu v ustanoveních § 17 až § 21, a podrobně se zabývá okolností, že rozhodčí doložka neobsahuje určení osoby rozhodce. Setrvává rovněž na námitce, že podle rozhodčí doložky měly být v rozhodčím řízení spory řešeny, nikoliv též rozhodovány.

Dovolatel dále vyjadřuje přesvědčení, že rozhodčí soud nemá pravomoc k rozhodnutí v této věci. Namítá, že zpochybňuje-li žalovaná platnost výpovědi, měla se domáhat určení neplatnosti výpovědi v jiném řízení, nikoliv až v řízení o vyklizení. Polemizuje rovněž se závěrem, že spor o vyklizení je majetkovým sporem, ohledně něhož by mohla být sjednána rozhodčí doložka. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nedůvodné.

Dovolání je - oproti chybnému poučení odvolacího soudu a mínění dovolatele - přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. a) o. s. ř. (srov. obdobně závěry usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 37/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které se uplatní i po novele občanského soudního řádu provedené zákonem č. 7/2009 Sb.); není však důvodné.

Z ustanovení § 2 zákona o rozhodčím řízení (v rozhodném znění, jímž je znění zákona ke dni uzavření nájemní smlouvy obsahující rozhodčí doložku - tj. k 31. prosinci 2001) vyplývá, že strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnání, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců anebo stálý rozhodčí soud (rozhodčí smlouva) [odstavec 1]. Rozhodčí smlouvu lze platně uzavřít, jestliže strany by mohly o předmětu sporu uzavřít smír (odstavec 2). Rozhodčí smlouva se může týkat všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka) [odstavec 3 písm. b)]. Není-li v rozhodčí smlouvě uvedeno jinak, vztahuje se jak na práva z právních vztahů přímo vznikající, tak i na otázku právní platnosti těchto právních vztahů, jako i na práva s těmito právy související (odstavec 4).

Podle ustanovení § 13 zákona o rozhodčím řízení (v rozhodném znění) stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na základě zákona (odstavec 1) a mohou vydávat své statuty a řády, které musí být uveřejněny v Obchodním věstníku; tyto statuty a řády mohou určit způsob jmenování rozhodců, jejich počet, a mohou výběr rozhodců vázat na seznam vedený u stálého rozhodčího soudu. Statuty a řády mohou též určit způsob řízení a rozhodování i jiné otázky související s činností stálého rozhodčího soudu a rozhodců včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců (odstavec 2). Jestliže se strany dohodly na příslušnosti konkrétního stálého rozhodčího soudu a neujednaly v rozhodčí smlouvě jinak, platí, že se podrobily předpisům uvedeným v odstavci 2, platným v době zahájení řízení před stálým rozhodčím soudem (odstavec 3).

Ustanovení § 27 věty první zákona o rozhodčím řízení (v rozhodném znění) určuje, že strany se mohou dohodnout v rozhodčí smlouvě, že rozhodčí nález může být k žádosti některé z nich nebo obou přezkoumán jinými rozhodci.

Námitku neplatnosti nájemní smlouvy pro rozpor s ustanovením § 67a obch. zák. žalobce vznesl, jak sám uvádí v dovolání, v podání ze dne 26. října 2009, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 27. října 2009 (srov. č. l. 33 spisu), tedy následujícího dne po rozhodnutí o zastavení řízení. Není tedy pravdivé tvrzení, že se tak stalo v řízení před soudem prvního stupně a ten se jí nezabýval. V odvolání proti usnesení o zastavení řízení pak žalobce tuto námitku neuplatnil, správnost rozhodnutí soudu prvního stupně zpochybňoval z jiných důvodů, proto se jí nezabýval ani odvolací soud. Dovolací soud se touto námitkou založenou na nových skutečnostech, uplatněnou až v dovolání, nemohl zabývat s ohledem na ustanovení § 241a odst. 4 o. s. ř.

Pro úplnost však dovolací soud považuje za vhodné uvést, že i kdyby šlo o tvrzenou neplatnost nájemní smlouvy pro nesplnění předpokladů určených ustanovením § 67a obch. zák., za kterých měla být uzavřena, jde o situaci, kdy se uplatní závěr vyplývající z rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 103/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle něhož nevztahuje-li se důvod neplatnosti smlouvy na rozhodčí doložku týkající se sporů z této smlouvy, nemá neplatnost smlouvy vliv na platnost rozhodčí doložky.

Námitka neplatnosti rozhodčí doložky pro neurčitost je zjevně bezdůvodná s ohledem na znění článku V. nájemní smlouvy, v němž je obsažena, jak bylo zjištěno soudem prvního stupně, a ustanovení § 2 odst. 1, § 13 odst. 2 a odst. 3 a § 27 věty první zákona o rozhodčím řízení. Dohodli-li se účastníci, že o vzniklém sporu rozhodne Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, a neujednali v rozhodčí doložce jinak, platí, že se podrobily předpisům uvedeným v § 13 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení, platným v době zahájení řízení před stálým rozhodčím soudem. Bylo-li dohodnuto, že spory budou řešeny v rozhodčím řízení, pak výsledkem řešení sporů je i rozhodnutí ve sporu. Dohodu o tom, že rozhodčí nález může být k žádosti některé z nich nebo obou přezkoumán jinými rozhodci podle ustanovení § 27 zákona o rozhodčím řízení rozhodčí doložka rovněž neobsahovala.

Za nedůvodnou považuje dovolací soud rovněž námitku, že zpochybňuje-li žalovaná platnost výpovědi, měla se v jiném řízení domáhat určení neplatnosti výpovědi. Odvolací soud správně uvedl, že platnost výpovědi bude zkoumána v řízení o vyklizení nemovitostí k posouzení, zda žalované, která dosud nemovitosti užívá, svědčí nadále titul k užívání založený nájemní smlouvou či nikoliv.

Vedle toho názor dovolatele neobstojí ani s ohledem na závěr vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 68/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle něhož lze-li žalovat na určení práva nebo právního vztahu, není dán naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. na určení neplatnosti smlouvy (v projednávané věci na určení neplatnosti výpovědi).

Nelze přisvědčit ani výhradě dovolatele, že spor o vyklizení nemovitostí není majetkovým sporem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení. Užívání nemovitostí žalovanou a hrazení nájemného má nepochybně dopad do majetkové sféry pronajímatele i nájemce, stejně jako vyklizení nemovitostí a s tím spojený zánik povinnosti hradit nájemné. V právnické literatuře je zastáván názor, že spory o právní vztahy k nemovitostem nejsou častým předmětem rozhodčího řízení, neexistuje však žádný právní důvod tyto spory považovat za nearbitrabilní. Majetková podstata takového sporu je více než zřejmá a negativní definice obsažená v § 2 zákona o rozhodčím řízení se na spory o právní vztahy k nemovitostem nijak nevztahuje (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 707-708 s.).

Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že odvolací soud rozhodl správně, potvrdil-li rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení § 106 odst. 1 o. s. ř.

Dovolateli se tudíž prostřednictvím uplatněných námitek podřaditelných pod dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle ustanovení § 241b odst. 2 písm. b) o. s. ř. nepodařilo zpochybnit správnost napadeného usnesení; Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání zamítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo zamítnuto a vznikla mu tak povinnost nahradit žalované náklady dovolacího řízení. Ty sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 1.500,- Kč podle ustanovení § 7 písm. d), § 13 odst. 1, § 14 odst. 2, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z náhrady za 20% daň z přidané hodnoty ve výši 360,- Kč a celkem činí 2.160,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 25. září 2012

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru