Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Cdo 3299/2012Usnesení NS ze dne 06.11.2013

HeslaObnova řízení
Přípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.3299.2012.1
Dotčené předpisy

§ 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012

§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012

§ 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění d...

více
Podána ústavní stížnost

II. ÚS 395/14 ze dne 11.11.2014 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Jiří Zemánek


přidejte vlastní popisek

32 Cdo 3299/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s., se sídlem v Praze 8 - Karlíně, Za Poříčskou branou 6/č. p. 256, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 49 24 14 94, zastoupené JUDr. Petrem Hrdličkou, advokátem se sídlem v Praze, Na Příkopě 988/31, proti žalovanému V. T., zastoupenému JUDr. Pavlem Smetkou, advokátem se sídlem ve Veselí nad Moravou, tř. Masarykova 1031, o žalobě na obnovu řízení podané žalovaným, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 2 Cm 156/1997, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. dubna 2012, č. j. 5 Cmo 40/2012-772, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. října 2011, č. j. 2 Cm 156/1997-724, jímž byla zamítnuta žaloba na obnovu řízení ve věci vedené u tamějšího soudu pod sp. zn. 2 Cm 156/1997 podaná žalovaným. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. V projednávané věci dovolání přípustné není.

Podle ustanovení § 238 o. s. ř. dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení [odstavec 1 písm. a)]. Ustanovení § 237 platí obdobně (odstavec 2).

O případ obdobný případům popsaným v ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. v projednávané věci nejde (napadené rozhodnutí je rozhodnutím potvrzujícím a ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.

Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru, že nově označené důkazy nemohou přivodit pro žalovaného příznivější rozhodnutí ve věci a že žalovaným tvrzené další skutečnosti, z nichž usuzuje na jiný závěr o povinnosti zaplatit dlužnou částku, nejsou novými skutečnostmi ve smyslu ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř., neboť byly uplatněny a soudem reflektovány již v původním řízení.

Ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. má - jako důvod pro povolení obnovy řízení - na mysli takové skutečnosti nebo důkazy, které jsou (ve srovnání s původním řízením) „nové,“ tj. v době původního řízení sice objektivně existující, ale z pohledu účastníka tehdy nepoužitelné, aniž by nesl vinu na tom, že o nich nevěděl, popř. že nesplnil povinnosti tvrzení nebo důkazní (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2003, sp. zn. 28 Cdo 321/2003, in www.nsoud.cz). Mezi takové skutečnosti ovšem dovolatelem tvrzené skutečnosti o tom, že peníze z úvěru, který byl určen na nákup strojů a zařízení pro pěstování hlívy ústřičné, byly použity na jiný účel (a jím označené důkazy k jejímu prokázání včetně rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. ledna 2009, sp. zn. 9 To 560/2008), nepatří, byly-li uplatněny a soudem posuzovány již v původním řízení.

Jelikož dovolání žalovaného podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není přípustné, a proti výroku o nákladech řízení není přípustné podle žádného ustanovení občanského soudního řádu (srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud je podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

K doplnění dovolání ze dne 18. června 2013, které bylo doručeno Nejvyššímu soudu dne 26. června 2013, dovolací soud nemohl přihlédnout, neboť je dovolatel učinil až po uplynutí lhůty k dovolání (srov. § 242 odst. 4 o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. listopadu 2013

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru