Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Cdo 2917/2019Usnesení NS ze dne 25.09.2019

HeslaZastoupení
Zastavení řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.2917.2019.1
Dotčené předpisy

§ 241 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

§ 104 odst. 2 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

§ 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

§ 238 odst. 1 ...

více
Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 796/20


přidejte vlastní popisek

32 Cdo 2917/2019-398

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně T. R., narozené XY, bytem XY, proti žalované Generali Pojišťovně a. s., se sídlem v Praze 2, Bělehradská 299/132, identifikační číslo osoby 61859869, o zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím a 100 000 Kč s příslušenstvím, o žalobách pro zmatečnost a na obnovu řízení, podaných žalobkyní, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 38/2009, o dovolání žalobkyně a L. R. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2019, č. j. 68 Co 14/2019-372, ve znění opravného usnesení ze dne 12. 2. 2019, č. j. 68 Co 14/2019-382, takto:

I. Dovolání žalobkyně proti prvnímu a čtvrtému výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2019, č. j. 68 Co 14/2019-372, ve znění opravného usnesení ze dne 12. 2. 2019, č. j. 68 Co 14/2019-382, se odmítá.

II. Řízení o dovolání žalobkyně proti třetímu výroku usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2019, č. j. 68 Co 14/2019-372, ve znění opravného usnesení ze dne 12. 2. 2019, č. j. 68 Co 14/2019-382, se zastavuje.

III. Dovolání. L. R. se odmítá.

IV. Žalobkyně a žalovaná nemají vzájemně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

V. L. R. a žalovaná nemají vzájemně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně podala dne 15. 10. 2015 „žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost“, přičemž zároveň požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení právního zástupce. Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval žalobkyni usnesením ze dne 19. 4. 2016, č. j. 22 C 38/2009-276, k doplnění jejího podání ze dne 15. 10. 2015, neboť neobsahuje zákonné náležitosti. Žalobkyně dne 11. 5. 2016 na výzvu soudu předložila „doplnění“.

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 30. 6. 2016, č. j. 22 C 38/2009-279, zamítl žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Městský soud v Praze usnesením ze dne 17. 8. 2016, č. j. 68 Co 298/2016-287, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání a zároveň požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 22. 2. 2017, č. j. 22 C 38/2009-303, žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítl. Městský soud v Praze poté usnesením ze dne 29. 5. 2017, č. j. 68 Co 131/2017-321, usnesení soudu prvního stupně zrušil s odůvodněním, že šlo o opakovanou žádost bez změny poměrů a soud o ní tedy vůbec neměl rozhodovat.

Obvodní soud pro Prahu 2 následně usnesením ze dne 19. 6. 2017, č. j. 22 C 38/2009-323, vyzval žalobkyni, aby si pro podání dovolání zvolila advokáta a aby jeho prostřednictvím podala ve stanovené lhůtě řádné dovolání. Zároveň ji poučil, že v opačném případě Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Na to žalobkyně reagovala dalším návrhem na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (srov. č. l. 324 spisu). Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 9. 2017, č. j. 27 Cdo 3498/2017-327, dovolací řízení zastavil podle ustanovení § 104 odst. 2, § 243b a § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, neboť žalobkyně ani po výzvě neodstranila nedostatek povinného zastoupení.

Obvodní soud pro Prahu 2 poté usnesením ze dne 14. 3. 2018, č. j. 22 C 38/2009-333, odmítl podání žalobkyně ze dne 15. 10. 2015, doplněné podáním ze dne 11. 5. 2016 (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že žalobkyně ani přes výzvu neodstranila vady svého podání.

Proti tomuto usnesení soudu prvního stupně podala žalobkyně odvolání a zároveň požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta.

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 2. 8. 2018, č. j. 22 C 38/2009-355, zastavil řízení o návrhu žalobkyně na přiznání osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce s odůvodněním, že žalobkyně podala návrhy opakovaně, o obou návrzích již bylo pravomocně rozhodnuto a žalobkyně netvrdila změnu majetkových poměrů ani nedoložila věrohodně své poměry.

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 2. 8. 2018, č. j. 22 C 38/2009-355 (první výrok), odmítl odvolání L. R. proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 2. 8. 2018, č. j. 22 C 38/2009-355 (druhý výrok), potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne 14. 3. 2018, č. j. 22 C 38/2009-333 (třetí výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (čtvrtý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobkyně i. L. R. dovolání.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval dovoláním žalobkyně.

Žalobkyně podala dovolání proti usnesení odvolacího soudu (posuzováno podle obsahu s výjimkou jeho druhého výroku), aniž by byla zastoupena advokátem a aniž by tvrdila, že má sama právnické vzdělání. V dovolání opět požádala o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Podle ustanovení § 241 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“), není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec 1 věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání [odstavec 2 písm. a)]. Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem (odstavec 4).

Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat - s výjimkou usnesení, jímž se dovolací řízení zastavuje, nebo usnesení, jímž se dovolání odmítá- rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.

Z obsahu spisu vyplývá, že soud prvního stupně žalobkyni nevyzval ke splnění podmínky povinného zastoupení podle § 241 odst. 1 o. s. ř. s poučením o procesním následku, který nastane, nebude-li žalobkyně v dovolacím řízení zastoupena advokátem.

Ve vztahu k požadavku povinného právního zastoupení však není poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se dovolatelce takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích, resp. ve vztahu k jiným dovoláním podaným dříve (srov. např. věci žalobkyně vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 27 Cdo 3498/2017, sp. zn. 30 Cdo 5057/2017, sp. zn. 30 Cdo 5058/2017 či sp. zn. 30 Cdo 6071/2017, rozhodnutí v těchto věcech jsou veřejnosti k dispozici, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na jeho webových stránkách). V takové situaci se jeví setrvání na požadavku opakovaného poučení pro další dovolací řízení neefektivním a formalistickým (k tomu srov. přiměřeně závěry usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, jež je veřejnosti k dispozici, stejně jako dále citovaná rozhodnutí Ústavního soudu, na jeho webových stránkách, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015, ze dne 18. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5291/2016, či ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 27 Cdo 1244/2019).

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že dovolatelka si je požadavku povinného zastoupení v dovolacím řízení nepochybně vědoma, neboť přímo s dovoláním podala opět žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Soud prvního stupně o tomto návrhu nerozhodoval, když v dané věci jde již o opakovanou žádost a dovolatelka netvrdila žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by plynulo, že u ní došlo ke změně majetkových poměrů. Nadto - stejně jako v předchozích žádostech - své majetkové poměry věrohodně nedoložila, její prohlášení o majetkových poměrech je vyplněno pouze z části a navíc značně neurčitě (např. výdaje na nájemném: „dle fin. možností“). Nejvyšší soud přitom již v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, uzavřel, že usnesením, jímž zamítne žádost účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků, je soud vázán (§ 170 odst. 1 o. s. ř.). Později podané (nové) žádosti téhož účastníka o přiznání osvobození od soudních poplatků může soud vyhovět jen tehdy, změní-li se u účastníka (žadatele) poměry, z nichž soud vycházel v původním (zamítavém) rozhodnutí pro účely právního posouzení původní žádosti (obdobně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 26 Cdo 5741/2016).

V situaci, kdy dovolatelka neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobkyně směřující proti třetímu výroku usnesení odvolacího soudu zastavil podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.

Dovolání žalobkyně směřující proti prvnímu výroku usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení o návrhu žalobkyně ze dne 1. 4. 2018 na přiznání osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce, a proti čtvrtému výroku usnesení odvolacího o nákladech odvolacího řízení, Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř., neboť dovolání proti těmto rozhodnutím není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. i) a písm. j) o. s. ř., ve znění účinném od 30. 9. 2017.

Nejvyšší soud se dále zabýval dovoláním L. R..

Dovolání je oprávněn podat toliko účastník řízení (srov. § 240 odst. 1 větu první o. s. ř.).

Podle ustanovení § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

V projednávané věci soud o přistoupení dalšího účastníka do řízení nerozhodl (žalobkyně návrh na vydání takového rozhodnutí ani nepodala),. L. R. tedy není účastníkem řízení.

Nejvyšší soud proto dovolání L. R. odmítl podle § 218 písm. b) o. s. ř. ve spojení s § 243c odst. 3 věty první o. s. ř., neboť bylo podáno neoprávněnou osobou.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 9. 2019

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru