Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Cdo 2905/2020Usnesení NS ze dne 10.11.2020

HeslaZastavení řízení
Způsobilost být účastníkem řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.2905.2020.1
Dotčené předpisy

§ 243b o. s. ř.

§ 104 odst. 1 o. s. ř.

§ 19 o. s. ř.

§ 118 o. z.


přidejte vlastní popisek

32 Cdo 2905/2020-136

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Gallusem v právní věci žalobkyně TONSTAV s.r.o. v likvidaci, se sídlem v Českých Budějovicích, Branišovská 581/36, PSČ 370 05, identifikační číslo osoby 63907879, proti žalovanému Z. V., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Petrou Wölflovou, advokátkou se sídlem v Českých Budějovicích, Otakarova 1159/57, o zaplacení 1 424 442 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 27 C 82/2019, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 6. 2020, č. j. 7 Co 684/2020-117, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalovaný podal dovolání proti v záhlaví označenému usnesení, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích potvrdil usnesení ze dne 2. 4. 2020, č. j. 27 C 82/2019-98, kterým Okresní soud v Českých Budějovicích zastavil řízení a rozhodl o nákladech řízení. Na základě zjištění, že žalobkyně před podáním žaloby pro zmatečnost po provedené likvidaci zanikla, byla vymazána z obchodního rejstříku a do jejich práv a povinností nevstoupil žádný právní nástupce, dospěl k závěru, že žaloba pro zmatečnost byla podána proti osobě, která již nemá právní osobnost, tudíž ani způsobilost být účastníkem řízení.

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a k době, kdy bylo řízení zahájeno, se pro ně uplatní – v souladu s bodem 1. článku II části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.“).

Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích – oddíl C, vložka 5798, má dovolací soud ve shodě se soudy obou stupňů za zjištěné, že žalobkyně byla vymazána po provedené likvidaci ke dni 28. 11. 2017 z obchodního rejstříku.

Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení) [srov. § 243b ve spojení s § 103 o. s. ř.].

Podle § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

Podle § 107 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5).

Jednou z podmínek řízení je i způsobilost být účastníkem řízení.

Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

Podle § 118 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.

Podle § 185 o. z. právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku.

Z důvodu svého zániku žalobkyně způsobilost být účastníkem řízení zjevně postrádá. Jelikož žalobkyně zanikla již před podáním dovolání resp. již před podáním žaloby pro zmatečnost (jak zjistily soudy obou stupňů), nepřipadá v úvahu postup dovolacího soudu podle § 243b ve spojení s § 107 odst. 1 o. s. ř., který je namístě pouze v případech, když ke ztrátě způsobilosti účastníka dojde v průběhu dovolacího řízení.

Jelikož žalobkyně nebyla způsobilá být účastníkem řízení již při podání dovolání (zahájení dovolacího řízení), jedná se o nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit a jenž je důvodem pro zastavení řízení (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1056/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 16, ročník 1998, pod číslem 111, a usnesení téhož soudu ze dne 30. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 346/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 1997, pod číslem 47). Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle § 243f odst. 2 a § 104 odst. 1 věty první ve spojení s § 243b o. s. ř. zastavil, aniž mohl věc projednat a posoudit oprávněnost námitek dovolatele.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť v řízení, v němž jeden z účastníků nemá způsobilost být účastníkem řízení, je z povahy věci vyloučeno přiznat některému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 11. 2020

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru