Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Cdo 2391/2020Usnesení NS ze dne 26.08.2020

HeslaZastavení řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:32.CDO.2391.2020.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 3 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013


přidejte vlastní popisek

32 Cdo 2391/2020-849

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Gajdziokovou v právní věci žalobkyň a) AVERSEN ENTERPRISES LIMITED, se sídlem v Larnace, Kiti, Simis 12, Kyperská republika, identifikační číslo osoby 107986, zastoupené Mgr. Karlem Somolem, advokátem se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, a b) BLUE CHIP, s. r. o., se sídlem v Praze 2, Apolinářská 445/6, identifikační číslo osoby 27211673, zastoupené JUDr. Janem Nekolou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1015/55, proti žalovaným 1) THEMOS Invest Partner, investiční společnost, s. r. o., v likvidaci, se sídlem v Praze 2, Vinohradská 10, identifikační číslo osoby 49243811, zaniklé ke dni 14. 1. 2010, a 2) THEMOS, s. r. o., se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 911/8, identifikační číslo osoby 40766683, zastoupené Mgr. Petrou Vrchotkovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Domažlická 1256/1, o zaplacení částky 13 481 988,40 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 86/2001, o dovoláních žalobkyně a) a žalované 2), proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2012, č. j. 19 Co 185,189/2012-593, takto:

I. Řízení o dovolání žalobkyně a) se zastavuje.

II. Řízení o dovolání žalované 2) se zastavuje.

III. Žalobkyně a) a žalovaná 2) nemají vzájemně právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

IV. Žalovaná 2) je povinna zaplatit žalobkyni b) na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 24 563 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 6. 9. 2011, č. j. 22 C 86/2001-480, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 11. 2011, č. j. 22 C 86/2001-518, zastavil řízení vůči žalované 1) [výrok I.], určil, že mezi žalovanou 1) a žalobkyněmi a), b) nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), uložil žalované 2) zaplatit žalobkyni a) 13 481 988,40 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení ve výši a za dobu tam specifikovanou a úrok z prodlení ve výši 4 871 816,80 Kč (výrok III.), uložil žalované 2) zaplatit žalobkyni b) 4 210 812 Kč (výrok IV.), rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastnicemi (výroky V. a VI.) a o náhradě nákladů řízení státu (výrok VII.).

Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobkyně a) a žalované 2) potvrdil opravné usnesení soudu prvního stupně ze dne 2. 11. 2011, č. j. 22 C 86/2001-518 (první výrok), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. co do povinnosti žalované 2) zaplatit žalobkyni a) 13 481 988,40 Kč, úrok z prodlení ve výši 4 871 816,80 Kč a úrok z prodlení ve výši 25 % ročně z částky 13 481 988,40 Kč od 31. 5. 2002 do zaplacení; co do povinnosti žalované 2) zaplatit žalobkyni a) úrok z úvěru ve výši 22,5 % ročně z částky 13 481 988,40 Kč od 1. 10. 2004 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 13 481 988,40 Kč od 1. 10. 2004 do zaplacení rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že v tomto rozsahu žalobu zamítl (druhý výrok), potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku IV. (třetí výrok), rozhodl o náhradě nákladů řízení účastnic před soudem prvního stupně (čtvrtý a pátý výrok), před soudem odvolacím (šestý a sedmý výrok) a o náhradě nákladů řízení žalované 2) vůči státu (osmý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně a) dovolání, které podáním ze dne 13. 8. 2020, doručeným Nejvyššímu soudu dne 14. 8. 2020, vzala zpět a navrhla zastavení dovolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu (výslovně v celém rozsahu) podala dovolání také žalovaná 2). Podáním ze dne 25. 11. 2014, doručeným Nejvyššímu soudu dne 5. 12. 2014, vzala žalovaná 2) své dovolání zpět.

Podáním ze dne 12. 8. 2020, doručeným Nejvyššímu soudu dne 12. 8. 2020, žalovaná 2) zopakovala zpětvzetí dovolání a navrhla zastavení dovolacího řízení.

Žalobkyně b) se vyjádřila k dovolání žalované 2) tak, že je považuje za nepřípustné z důvodů, které podrobně rozvedla.

Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobkyně a) i řízení o dovolání žalované 2) podle ustanovení § 243c odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (srov. čl. II bod 7. přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb. - dále jen „o. s. ř.“), zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi žalobkyní a) a žalovanou 2) bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., když žalobkyně a) i žalovaná 2) procesně zavinily, že řízení o jejich dovoláních bylo zastaveno.

Podle ustanovení § 243c odst. 3 ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. má žalobkyně b) vůči žalované 2) právo na náhradu nákladů, které vynaložila v dovolacím řízení a které spočívají v odměně jejího advokáta za zastupování a v jeho hotových výdajích (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Advokát žalobkyně b) učinil v dovolacím řízení pouze jeden úkon právní služby - vyjádřil se k dovolání žalované 2). Vzhledem k tomu, že vyjádření k dovolání bylo podáno dne 22. 1. 2013, tedy za účinnosti vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem, která však byla nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, uveřejněným ve Sbírce zákonů pod číslem 116/2013, dnem 7. 5. 2013 zrušena, aniž by byla nahrazena novým právním předpisem a aniž by bylo dotčeno ustanovení § 151 odst. 2 část věty první za středníkem o. s. ř., a že podle této zrušené vyhlášky s ohledem na její ustanovení § 15 a § 14 odst. 1 by výše odměny činila 20 000 Kč, přičemž v úvahách o spravedlivé výši náhrady nákladů řízení v souladu s ustanovením § 136 o. s. ř. soudy mohou vycházet podpůrně i z tohoto zrušeného předpisu s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci (k důvodům tohoto postupu podrobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3210/2016, a usnesení ze dne 6. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 2829/2015, jež jsou veřejnosti k dispozici in www.nsoud. cz), určil dovolací soud výši odměny advokáta částkou 20 000 Kč. Advokátovi dále náleží paušální náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2013. K odměně a hotovým výlohám je třeba připočíst částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. částku 4 263 Kč. Celková náhrada nákladů dovolacího řízení tak činí 24 563 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 26. 8. 2020

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru