Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Cdo 2300/2019Usnesení NS ze dne 18.09.2019

HeslaPravomoc soudu
Veřejné zakázky
KategorieC
EcliECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.2300.2019.1
Dotčené předpisy

§ 7 odst. 1 o. s. ř.

§ 27 předpisu č. 134/2016 Sb.

§ 31 předpisu č. 134/2016 Sb.


přidejte vlastní popisek

32 Cdo 2300/2019-48

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně J&T advokátní kancelář s.r.o., se sídlem v Praze 1, Revoluční 763/15, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 04996305, zastoupené JUDr. Vladimírem Zavadilem, advokátem se sídlem v Praze, Revoluční 765/15, proti žalované Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se sídlem se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 41197518, o neplatnost rozhodnutí o výběru dodavatele a rozhodnutí o vyloučení dodavatele, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 21 C 31/2019, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 2. 2019, č. j. 69 Co 62/2019-19, takto:

Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhá, aby soud vyslovil, že rozhodnutí žalované o výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky „Právní poradenství, zpracování zadávacích podmínek a administrace veřejné zakázky na právní audit“ ze dne 13. 11. 2018, jakož i rozhodnutí žalované z téhož dne o vyloučení žalobkyně jako dodavatele ze zadávacího řízení se ruší.

Usnesením ze dne 25. 1. 2019, č. j. 21 C 31/2019-10, Obvodní soud pro Prahu 3 řízení zastavil (výrok I.), rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (výrok II.) a že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná je zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon o zadávání veřejných zakázek“), neboť je právnickou osobou zřízenou za účelem uspokojování veřejných potřeb (poskytování veřejného zdravotního pojištění) a jiný veřejný zadavatel (Česká republika) jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu (§ 20 odst. 2 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky). Žalovaná zahájila zadávací řízení na zakázku malého rozsahu, které se pro účely dozoru nad dodržováním zákona o veřejných zakázkách podle § 248 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek považuje za podlimitní veřejnou zakázku, a proto je podle § 248 odst. 1 tohoto zákona k projednání věci příslušný Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

K odvolání žalované Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení se nezastavuje.

Odvolací soud s odkazem na § 31 a § 248 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek uzavřel, že při zadání veřejné zakázky malého rozsahu mimo režim citovaného zákona Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nevykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených citovaným zákonem, ledaže by měl přezkoumávat, zda se o veřejnou zakázku malého rozsahu skutečně jedná, což však žalobkyně v žalobě nezpochybňuje. Zadávání zakázky malého rozsahu mimo režim zákona o zadávání veřejných zakázek se podle odvolacího soudu řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), a je tedy dána pravomoc soudu k projednání věci v civilním řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, majíc za to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř.

Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. spatřuje dovolatelka v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky, která dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena, a sice otázky, zda je v případě veřejné zakázky malého rozsahu zadané podle § 31 a § 6 zákona o zadávání veřejných zakázek, dána pravomoc soudu v občanském soudním řízení rozhodnout o zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele na plnění veřejné zakázky a zrušení rozhodnutí o vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.

Podle dovolatelky není v případě veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27 zákona o zadávání veřejných zakázek, zadané podle výjimky uvedené v § 31 tohoto zákona, soudu svěřena pravomoc vykonávat dohled nad procesem zadávání, provádění a vyhodnocování takové zakázky a soud není nadán ani pravomocí zrušit rozhodnutí vydané v rámci řízení o výběr dodavatele takové veřejné zakázky. Proto navrhla, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil.

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud projednal dovolání a rozhodl o něm – v souladu s bodem 1. čl. II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony – podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.).

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolání je přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť otázka, zda je v případě veřejné zakázky malého rozsahu zadané podle § 31 zákona o zadávání veřejných zakázek dána pravomoc soudu v občanském soudním řízení projednat a rozhodnout spory mezi zadavatelem a potenciálním dodavatelem, nebyla dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena.

Nejvyšší soud přezkoumal rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu (srov. § 242 odst. 1 o. s. ř.), jsa vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř.). Nejvyšší soud se proto zabýval správností právního posouzení věci zpochybňovaného dovolatelkou (dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř.).

Podle § 1 zákona o veřejných zakázkách tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro zadávání veřejných zakázek, včetně zvláštních postupů předcházejících jejich zadání [písm. a)], povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a při zvláštních postupech předcházejících jejich zadání [písm. b)], dozor nad dodržováním tohoto zákona [písm. i)].

Podle § 4 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek pokud zadavatel podle odstavců 1 až 3 zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat tento zákon.

Podle § 27 zákona o zadávání veřejných zakázek veřejnou zakázkou malého rozsahu je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky a) na dodávky nebo na služby částce 2 000 000 Kč [písm. a)], nebo na stavební práce částce 6 000 000 Kč [písm. b)].

Podle § 31 zákona o zadávání veřejných zakázek zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6.

Podle § 248 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178, a pro zvláštní postupy podle části šesté, při kterém rozhoduje o tom, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky nebo při zvláštním postupu postupoval v souladu s tímto zákonem [písm. a)], rozhoduje o tom, zda postup zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je v souladu s tímto zákonem [písm. b)], ukládá nápravná opatření [písm. c)], rozhoduje o návrhu podle § 267 [písm. d)], kontroluje podle kontrolního řádu soulad úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek s tímto zákonem [písm. e)].

Podle § 248 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek zahájil-li zadavatel podle § 4 odst. 4 zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky malého rozsahu, považuje se pro účely dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem zadávaná veřejná zakázka za podlimitní veřejnou zakázku.

Podle § 9 odst. 2 věty první o. z. soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy.

Podle § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

Zákon o zadávání veřejných zakázek nestanoví zadavateli povinnost zadávat v zadávacím řízení veřejné zakázky malého rozsahu, jež jsou definovány v § 27 citovaného zákona, ale zároveň mu umožňuje, aby se v případě těchto zakázek režimu tohoto zákona dobrovolně podřídil (viz § 4 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek). Pokud tak zadavatel učiní a režimu citovaného zákona se dobrovolně podřídí, uplatní se § 248 odst. 2 zákona o zadávání veřejných zakázek. Přistoupí-li však zadavatel na základě výjimky stanovené v § 31 zákona o zadávání veřejných zakázek k zadávání veřejné zakázky malého rozsahu mimo zadávací řízení, právní úprava obsažená v zákoně o zadávání veřejných zakázek se až na zásady zakotvené v § 6 citovaného zákona nepoužije a nad postupem zadavatele není dána, vyjma výkonu dozoru podle § 248 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, přezkumná pravomoc Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Protože jiný právní předpis postup při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu s využitím výjimky podle § 31 zákona o zadávání veřejných zakázek, tedy mimo režim tohoto zákona, neupravuje, uplatní se pro tyto případy v souladu s § 9 odst. 2 věty první o. z. subsidiárně občanský zákoník, jenž má povahu obecného soukromoprávního předpisu, a to zejména všeobecná ustanovení o závazcích, obsažená v hlavě I. části čtvrté občanského zákoníku.

Soudy v občanském soudním řízení nejsou povolány k výkonu dohledu – v občanském soudním řízení soudy primárně projednávají a rozhodují spory (srov. § 7 o. s. ř.).

Je-li v případě veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu § 27 zákona o zadávání veřejných zakázek zadávané s využitím výjimky podle § 31 zákona o zadávání veřejných zakázek vztah mezi zadavatelem a potenciálním dodavatelem soukromoprávním vztahem, jak bylo vysvětleno shora, není pochyb o tom, že je dána pravomoc soudu podle § 7 odst. 1 o. s. ř. projednat a rozhodnout v občanském soudním řízení spory, které z tohoto vztahu vyplývají.

Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud uzavřel, že dovolatelce se v rámci uplatněného dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci nepodařilo zpochybnit právní závěr odvolacího soudu. Proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle § 243d písm. a) o. s. ř. pro nedůvodnost zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 243g odst. 1 věta druhá, § 151 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 9. 2019

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru