Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Cdo 142/2014Usnesení NS ze dne 12.05.2014

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2014:32.CDO.142.2014.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013


přidejte vlastní popisek

32 Cdo 142/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně PVA servis s.r.o. v likvidaci, se sídlem v Praze - Letňanech, Beranových 667, PSČ 199 00, identifikační číslo osoby 26479664, zastoupené Mgr. Jaroslavem Dvořákem, advokátem se sídlem v Kladně, Gorkého 502, proti žalované ABF, a.s., se sídlem v Praze 9 - Proseku, Mimoňská 645, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 63080575, zastoupené Mgr. Davidem Belhou, advokátem se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 1153/13, o zaplacení 544 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 14 Cm 120/2009, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. srpna 2013, č. j. 12 Cmo 50/2013-247, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobkyně podala dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil (v pořadí druhý ve věci) rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2012, č. j. 14 Cm 120/2009-195, v zamítavém výroku ve věci samé, změnil ho ve výroku o nákladech řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Podle § 237 občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Jedním z předpokladů přípustnosti dovolání dle § 237 o. s. ř. je tak i to, že v dovolání vymezenou otázku odvolací soud řešil a že jeho rozhodnutí na jejím řešení závisí, jinak řečeno, že je pro napadené rozhodnutí určující (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013, které je veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách). Tak tomu však v projednávané věci není, napadá-li dovolatelka v dovolání pouze právní názor odvolacího soudu o změně žaloby (totožnosti skutku) a nijak nezpochybňuje jeho právní závěr o nedostatku její aktivní legitimace požadovat bezdůvodné obohacení, na němž založil své rozhodnutí. Dovolatelkou předestřená otázka tak přípustnost dovolání nezakládá, neboť nejde o otázku hmotného ani procesního práva, na jejímž řešení by napadené rozhodnutí záviselo.

Za situace, kdy nepřichází v úvahu ani aplikace ustanovení § 238a o. s. ř., které upravuje přípustnost dovolání proti taxativně vyjmenovaným usnesením odvolacího soudu (o něž v předmětné věci nejde), Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (srov. § 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl dovolání podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. pro nepřípustnost.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (srov. ustanovení § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. května 2014

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru