Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

32 Cdo 1202/2013Usnesení NS ze dne 10.07.2013

HeslaPrávní nástupnictví
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2013:32.CDO.1202.2013.1
Dotčené předpisy

§ 238a o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

§ 107a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

§ 107a odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013

§ 530 odst. 1 obč. z...

více

přidejte vlastní popisek

32 Cdo 1202/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně GE Money Multiservis, s.r.o., se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1422/10, PSČ 140 28, identifikační číslo osoby 49 24 11 50, zastoupené JUDr. Milanem Novákem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Dukelská 15, proti žalované M. H., o zaplacení částky 44.115,17 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 5.214,98 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 41 EC 73/2010, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2013, č. j. 25 Co 333/2012-220, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2013, č. j. 25 Co 333/2012-220, se mění tak, že návrhu žalobkyně, aby do řízení na její místo vstoupila společnost GE Money Auto, s.r.o., se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1422/1a, identifikační číslo osoby 60 11 27 43, se vyhovuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením nevyhověl návrhu žalobkyně, aby do řízení na místo ní vstoupila společnost GE Money Auto, s.r.o., se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1422/10, identifikační číslo osoby 60 11 27 43 (dále též jen „společnost“). Žalobkyně podala návrh podle ustanovení § 107a občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) v průběhu řízení o odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 17. srpna 2011, č. j. 41 EC 73/2010-126, kterým byla žalovaná zavázána k zaplacení částky 44.115,17 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 5.214,98 Kč.

Odvolací soud rekapituloval, že žalobkyně podala dne 30. července 2012 návrh podle ustanovení § 107a o. s. ř., aby na její místo do řízení vstoupila společnost GE Money Auto, s.r.o., odůvodněný skutečností, že smlouvou o vkladu části podniku uzavřenou mezi žalobkyní jako vkladatelkou a společností dne 19. srpna 2010 došlo ke dni 23. srpna 2010 ke vkladu části podniku žalobkyně do základního kapitálu společnosti. Součástí vkladu byla i pohledávka ze smlouvy o úvěru, jejíž zaplacení je předmětem sporu. Nastala tak právní skutečnost, která má za následek převod práv a povinností. Usnesením ze dne 19. listopadu 2012, č. j. 25 Co 333/2012-199, odvolací soud návrh žalobkyně na vstup společnosti do řízení na místo žalobkyně zamítl.

Následujícím podáním ze dne 21. listopadu 2012 žalobkyně opětovně navrhla, aby odvolací soud připustil vstup společnosti do řízení na místo žalobkyně postupem podle ustanovení § 107a o. s. ř. V rozporu s původním tvrzením nyní tvrdí, že smlouva o vkladu části podniku ze dne 19. srpna 2010 není právní skutečností, která má za následek převod práv a povinností, ale že dohodou o nepřímém zastoupení uzavřenou se společností podle ustanovení § 530 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) dne 24. srpna 2010 se žalobkyně zavázala vymáhat svým jménem a na účet postupníka pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru, a skutečností, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva, o něž v řízení jde, byla dohoda ze dne 15. června 2012 o ukončení dohody o nepřímém zastoupení ke dni 30. června 2012.

S odkazem na ustanovení § 107a odst. 1 a 2, § 205a odst. 1 a § 211a o. s. ř. odvolací soud zdůraznil, že nastala-li právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, již v průběhu řízení před soudem prvního stupně, avšak žalobkyně návrh podle ustanovení § 107a odst. 1 o. s. ř. před vyhlášením rozhodnutí soudu prvního stupně nepodala, nelze užít výjimku ze zákazu uplatňování nových skutečností v odvolacím řízení uvedenou v ustanovení § 205a odst. 1 písm. f) o. s. ř. Odvolací soud může návrh žalobkyně posoudit jen bez přihlédnutí k novým skutečnostem a důkazům. Návrhu tak může být vyhověno jen tehdy, jestliže všechny k tomu významné okolnosti mají oporu ve výsledcích řízení před soudem prvního stupně.

Odvolací soud dospěl k závěru (aniž by hodnotil věrohodnost nově uplatněných skutečností), že tvrzení o uzavření dohody o nepřímém zastoupení dne 24. srpna 2010 (tedy před rozhodnutím soudu prvního stupně ve věci samé) vymáhat svým jménem a na účet postupníka pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru, bylo uplatněno v rozporu s ustanovením § 205a o. s. ř., a proto k němu nemohl přihlédnout. Bez přihlédnutí k této skutečnosti neobstojí pro postup podle ustanovení § 107a o. s. ř. ani tvrzení žalobkyně, že dohoda o nepřímém zastoupení byla ukončena dohodou ze dne 15. června 2012.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, opírajíc jeho přípustnost o ustanovení § 238a o. s. ř. a namítajíc, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatelka tvrdí, že důvodem podání návrhu podle ustanovení § 107a o. s. ř. bylo to, že po rozhodnutí soudu prvního stupně, konkrétně 15. června 2012, nastala právní skutečnost, s níž ustanovení § 107a o. s. ř. spojuje změnu v aktivní legitimaci účastníka řízení. Uvedeného dne byla mezi dovolatelkou a společností uzavřena dohoda o ukončení nepřímého zastoupení k 30. červnu 2012 s tím, že od 1. července 2012 bude společnost jako postupník vymáhat svou pohledávku sama. Dohodu ze dne 15. června 2012 dovolatelka přiložila k návrhu. Nad rámec uvedeného doplnila návrh o informaci, že smlouvou o vkladu části podniku uzavřenou dne 19. srpna 2010 došlo ke dni 23. srpna 2010 ke vkladu části podniku do základního kapitálu společnosti a součástí vkladu byla i práva a povinnosti ze smlouvy o úvěru uzavřené se žalovanou, z níž dovolatelka odvozuje nárok uplatněný žalobou. V návrhu dále uvedla, že mezi ní a společností byla uzavřena 24. srpna 2010 dohoda o nepřímém zastoupení při vymáhání postoupené pohledávky podle ustanovení § 530 obč. zák., podle níž měla nadále vymáhat svým jménem a na účet postupníka pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru.

Odvolací soud tomuto návrhu nevyhověl v důsledku nesprávného závěru, že žalobkyně v řízení před soudem prvního stupně netvrdila uzavření dohody podle ustanovení § 530 odst. 1 obč. zák. o nepřímém zastoupení dne 24. srpna 2010 a že tato nová skutečnost byla uplatněna v rozporu s ustanovením § 205a odst. 1 o. s. ř., stejně jako dohoda o ukončení nepřímého zastoupení ze dne 15. června 2012. Odvolací soud nesprávně určil rozhodnou právní skutečnost ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř.

S odkazem na ustanovení § 526 odst. 1 obč. zák. dovolatelka zdůrazňuje, že měla-li dne 3. března 2010 aktivní legitimaci k podání žaloby, nebyla následná smlouva o vkladu části podniku uzavřená 19. srpna 2010 za situace, kdy postoupení pohledávky nebylo dlužnici oznámeno ani prokázáno, ani související dohoda o nepřímém zastoupení při vymáhání postoupené pohledávky uzavřená 24. srpna 2010, skutečností rozhodnou pro posouzení aktivní legitimace ve sporu, neboť k žádné změně v subjektu oprávněném pohledávku vymáhat, tedy ani ke ztrátě aktivní legitimace na straně žalobkyně, nedošlo. Teprve uzavřením dohody ze dne 15. června 2012 o ukončení dohody o nepřímém zastoupení přešlo oprávnění vymáhat pohledávku na společnost a tato dohoda je skutečností rozhodnou pro řízení, neboť tímto okamžikem (ke dni 1. července 2012), tedy po rozhodnutí ve věci soudem prvního stupně, došlo ke ztrátě aktivní věcné legitimace dosavadní žalobkyně.

Uzavření dohody ze dne 15. června 2012 je skutečností rozhodnou pro řízení a tuto skutečnost také dovolatelka v řízení před odvolacím soudem podle ustanovení § 205a odst. 1 písm. f) o. s. ř. tvrdila a navrhla provedení důkazu uvedenou dohodou.

Dovolatelka navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil a návrhu na vstup společnosti do řízení na místo ní vyhověl.

Se zřetelem k datu vydání usnesení odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 7. čl. II. přechodných ustanovení části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2013.

Ze zápisu v obchodním rejstříku Nejvyšší soud zjistil, že ke dni 8. listopadu 2012 žalobkyně změnila svou právní formu z akciové společnosti na společnost s ručením omezeným. Dovolací soud k této změně přihlédl při označení žalobkyně v záhlaví rozhodnutí.

Dovolání je přípustné podle ustanovení § 238a o. s. ř. a je i důvodné.

Podle ustanovení § 107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).

Podle ustanovení § 530 odst. 1 obč. zák. na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupený nárok sám svým jménem na účet postupníka. Jestliže postoupení pohledávky bylo oznámeno nebo prokázáno dlužníkovi (§ 526), může postupitel pohledávku vymáhat pouze v případě, že ji nevymáhá postupník a postupitel prokáže dlužníkovi souhlas postupníka s tímto postoupením.

V ustanovení § 107a o. s. ř. je upraveno procesní nástupnictví, k němuž dochází v souvislosti s hmotněprávní universální nebo singulární sukcesí práva nebo povinnosti, tedy na základě úkonu podle hmotného práva, jímž se mění subjekt, kterému náleží právo nebo jehož stíhá povinnost. Ustanovení § 530 odst. 1 věty první obč. zák. je úpravou aktivní legitimace při vymáhání postoupené pohledávky. Po změně věřitele následkem postoupení pohledávky ztrácí postupitel jako původní věřitel oprávnění vymáhat plnění na dlužníkovi, neboť věřitelem se stává postupník. Ustanovení § 530 odst. 1 věty první obč. zák. dává postupiteli možnost nadále vymáhat pohledávku svým jménem ve prospěch postupníka, jestliže ho o to požádá. Postupitel není povinen žádosti postupníka vyhovět, ale bez souhlasu postupníka není oprávněn již pohledávku vymáhat.

V projednávané věci odvolací soud vyšel z toho, že tvrzení žalobkyně o uzavření dohody podle ustanovení § 530 odst. 1 obč. zák. o vymáhání pohledávky žalobkyní jako postupitelkou na účet společnosti jako postupnice dne 24. srpna 2010, tedy před vydáním rozsudku soudu prvního stupně, bylo uplatněno v rozporu s ustanovením § 205a o. s. ř., a proto k němu, ani k souvisejícímu tvrzení o uzavření dohody dne 15. června 2012 o ukončení nepřímého zastoupení, nelze při rozhodnutí o návrhu podle ustanovení § 107a o. s. ř. podanému v odvolacím řízení přihlédnout.

Tento závěr odvolacího soudu není správný, neboť skutečností rozhodnou ve smyslu ustanovení § 107a odst. 1 o. s. ř. nebylo uzavření dohody o vymáhání pohledávky postupitelkou na účet postupnice, když dohoda podle ustanovení § 530 odst. 1 obč. zák. není skutečností, s níž hmotné právo spojuje převod práva žalobkyně na zaplacení pohledávky ze smlouvy o úvěru. Uzavřením dohody o vymáhání postoupené pohledávky dosavadním věřitelem na účet nového věřitele, nebylo-li postoupení pohledávky oznámeno nebo prokázáno dlužníkovi, se na právu dosavadního věřitele vymáhat pohledávku nic nezměnilo, neztratil svou aktivní legitimaci v řízení. Právní skutečností, s níž je spojen převod práva vymáhat postoupenou pohledávku z postupitelky na postupnici, je teprve zánik práva postupitelky vymáhat na účet postupnice pohledávku. Skutečností, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva, o něž v řízení jde, je tak dohoda o ukončení dohody o nepřímém zastoupení. Tato dohoda byla uzavřena dne 15. června 2012, tedy za řízení před odvolacím soudem, a nejde proto o skutečnost uplatněnou v rozporu s ustanovením § 205a odst. 1 o. s. ř., ale naopak o skutečnost uplatněnou v souladu s ustanovením § 205a odst. 1 písm. f) o. s. ř. Ke stejnému závěru Nejvyšší soud dospěl již v rozsudku uveřejněném pod číslem 76/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v usnesení ze dne 24. ledna 2006, sp. zn. 29 Odo 1456/2005, in www.nsoud.cz.

Jelikož právní posouzení předpokladů pro vyhovění návrhu podle ustanovení § 107a odst. l a 2 o. s. ř. odvolacím soudem není správné a na základě dosavadních výsledků řízení lze o návrhu žalobkyně rozhodnout, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu změnil podle ustanovení § 243d písm. b) o. s. ř. tak, že návrhu žalobkyně na vstup společnosti do řízení na místo žalobkyně vyhověl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. července 2013

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru