Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Nd 486/2019Usnesení NS ze dne 21.07.2020

HeslaPříslušnost soudu mezinárodní
Pravomoc soudu
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.ND.486.2019.1
Dotčené předpisy

§ 11 odst. 3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Nd 486/2019-

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně ExtraVit s. r. o., IČO 27479064, se sídlem v Lomnici nad Popelkou, Smetanova 966, zastoupené Mgr. Zuzanou Sůvovou, advokátkou se sídlem v Lomnici nad Popelkou, Poděbradova 665, proti žalované SND – Scientia Natura Distribution, se sídlem v ZI Eygreteau, FR-33030 Coutras, Francouzská republika, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu, pro žalobu o zaplacení částky 1 545 EUR s příslušenstvím, takto:

I. K projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.

II. Věc bude postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Semilech.

Odůvodnění:

Nejvyššímu soudu byla dne 27. 11. 2019 doručena žaloba na zaplacení částky ve výši 1 545 EUR s příslušenstvím a současně žádost žalobkyně o určení, který soud věc projedná a rozhodne podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 3. 1. 2019 (dále jen „o. s. ř.“).

Žalovaná si u žalobkyně objednala 12 balíků sušené BIO přesličky nati, tedy 150 kg s cenou 5,50 EUR za 1 kg zboží, v celkové ceně 825 EUR. Náklady na dopravu zboží do místa určení byly vyčísleny na 720 EUR, tudíž výsledná částka činila 1 545 EUR. Zboží bylo žalobkyní expedováno dne 17. 9. 2018, přičemž téhož dne byla žalované vystavena faktura č. 18190183 na dlužnou částku ve výši 1 545 EUR s datem splatnosti 3. 10. 2018. Žalovaná dle tvrzení žalobkyně doposud ničeho neuhradila. Žalobkyně dále požaduje, aby jí bylo přiznáno také příslušenství pohledávky, a to úroky z prodlení v zákonné výši 9,0 % p. a. z dlužné částky ode dne 4. 10. 2018 do zaplacení.

Žádost o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. žalobkyně zdůvodnila tím, že pravomoc soudů České republiky je založena čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I bis“), neboť osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn, přičemž místem, kde měla žalovaná svůj závazek k zaplacení sjednané kupní ceny splnit, je účet žalobce vedený u české banky.

Žalobkyně navrhla, aby Nejvyšší soud určil, který soud věc projedná a rozhodne, resp. navrhla, aby věc projednal a rozhodl Okresní soud v Semilech jako místně příslušný soud žalobkyně.

Žalobkyně v odůvodnění návrhu na určení místně příslušného soudu ve smyslu § 11 odst. 3 o. s. ř. uvedla, že jako právnická osoba se sídlem v České republice žaluje právnickou osobu se sídlem ve Francouzské republice, přičemž z obsahu spisu ani tvrzení žalobkyně nevyplývá, že by žalovaná měla v České republice majetek a není zde umístěn závod či organizační složka jejího závodu.

Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována,

a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn,

b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:

- v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno,

- v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty,

c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a).

Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřely kupní smlouvu, kterou je nutné chápat jako smlouvu o prodeji zboží ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) odrážky prvé nařízení Brusel I bis.

Soudem místně příslušným podle čl. 7 odst. 1 písm. b) odrážky prvé nařízení Brusel I bis je místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno. Z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 5. 2007, ve věci C-386/05, Color Drack GmbH v Lexx International Vertriebs GmbH, bod 26, vyplývá, že pravidlo o zvláštní příslušnosti ve smluvních věcech stanoví místo dodání jako samostatné určující hledisko, které má být použito na všechny nároky z téže smlouvy o prodeji zboží, a nikoliv pouze na nároky ze samotného závazku dodání. V projednávané věci tudíž není rozhodné, že žalovaný nárok je nárokem na úhradu kupní ceny. I v tomto případě je hraničním určovatelem místo dodání zboží, nikoliv, jak se mylně žalobkyně domnívá, místo kde měl být splněn závazek uhradit kupní cenu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3689/2011).

Z uvedeného je zřejmé, že pravomoc českých soudů projednat a rozhodnout tuto věc by byla dána ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. b) odrážky prvé nařízení Brusel I bis, jen pokud by místo dodání zboží bylo na území České republiky. Ve zkoumaném případě tomu tak není, neboť z podání žalobkyně ze dne 29. 4. 2020 je patrné, že místem dodání zboží byla Francouzská republika.

V posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pravomoci českých soudů, proto nemohl Nejvyšší soud postupovat podle § 11 odst. 3 o. s. ř., podle kterého jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Z toho důvodu je třeba vycházet z toho, že žaloba v této věci byla podána u Nejvyššího soudu.

Podle ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy.

Podle § 104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Podle odstavce 6 uvedeného ustanovení v usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 tím není dotčeno.

Protože zvláštní předpis neurčuje, že ve věci, které se žaloba týká, rozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvního stupně (§ 9 odst. 3 o. s. ř.), a předmět řízení zároveň nespadá ani do věcné příslušnosti krajských soudů jako soudů prvního stupně (§ 9 odst. 2 o. s. ř.), rozhodl Nejvyšší soud, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1 o. s. ř.).

Nejvyšší soud zároveň rozhodl o tom, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Semilech, v jehož obvodu má sídlo žalobkyně. Uvedeným rozhodnutím však není předurčena místní příslušnost Okresního soudu v Semilech, ten může svou místní příslušnost zkoumat a rovněž účastníci mohou vznášet námitky jeho místní nepříslušnosti. Stejně tak bude na místně příslušném soudu, aby přezkoumal další podmínky řízení, zejména mezinárodní příslušnost českých soudů.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 7. 2020

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru