Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Nd 421/2020Usnesení NS ze dne 29.09.2020

HeslaPodjatost
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.ND.421.2020.3
Dotčené předpisy

§ 14 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Nd 421/2020-

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce Ing. Petra Sedláčka, se sídlem v Kuřimi, Bezručova čtvrť 1411, správce konkursní podstaty úpadce BOS, a. s., identifikační číslo osoby 60746190, se sídlem v Bystřici nad Pernštejnem, K Pernštejnu 625, zastoupeného JUDr. Ilonou Pokornou, advokátkou, se sídlem v Brně, Jakubská 121/1, proti žalované D. N., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Markem Nespalou, advokátem, Advokátní kancelář Nespala, s. r. o., se sídlem v Praze 2, Bělehradská 643/77, pracoviště v Čelákovicích, Stankovského 144, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované Kooperativa pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group, identifikační číslo osoby 47116617, se sídlem v Praze 8, Podbřežní 665/21, o zaplacení 2 415 635 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 12 Cm 24/2007, o námitce podjatosti, takto:

Soudce Nejvyššího soudu JUDr. Petr Gemmel není vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2609/2020.

Odůvodnění:

V podání ze dne 27. 8. 2020 vznesla žalovaná (dále jen „navrhovatelka“) námitku podjatosti soudce Nejvyššího soudu JUDr. Petra Gemmela, který má podle rozvrhu práce rozhodovat o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 3. 2020, č. j. 5 Cmo 47/2020-575.

Navrhovatelka uvedla, že je dlouhodobě subjektem šikany ze strany E. K., soudkyně Krajského soudu XY a jí ustanoveného správce konkursní podstaty Ing. Petra Sedláčka, kteří dle navrhovatelky řadou velmi nestandardních postupů, jež jsou v hrubém rozporu s cílem konkursního zákona, umožnili, aby majetek úpadce BOS, a. s. byl z konkursní podstaty úpadce prodán pod cenou a skutečný zisk z jeho prodeje tak neobdrželi konkursní věřitelé úpadce, ale osoby mimo předmětné konkursní řízení. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka, jakožto bývalá konkursní správkyně úpadce BOS, a. s., tento postup odmítla, byla výše uvedenou konkursní soudkyní zproštěna funkce konkursní správkyně a vystavena řadě žalob, které jak sama soudkyně, tak jí nově ustanovený správce Ing. Petr Sedláček iniciovali.

Přesto, že se v trestním řízení vedeném proti navrhovatelce prokázalo, že žádnou škodu konkursní podstatě úpadce BOS, a. s. nezpůsobila, soudkyně E. K. vydala ve věci usnesení ze dne 1. 9. 2014, č. j. 24 K 15/2002-3424, v němž na základě účelově vykonstruovaných podmínek rozhodla o konečné zprávě „za přiměřeného (analogického) užití § 29 ZKV“. Autorem tohoto právního výkladu byl senát 29 Nejvyššího soudu, jemuž předsedal manžel konkursní soudkyně Z. K. Uvedený právní výklad vznikl 7 let od ukončení účinnosti zákona č. 308/1991 Sb. (správně „č. 328/1991 Sb.“; poznámka dovolacího soudu), kdy už byla dlouhodobě ustálena judikatura týkající se postupů nově ustanoveného konkursního správce v případech, kdy nový správce dospěje k závěru, že bývalý správce poškodil konkursní podstatu.

Navrhovatelka je přesvědčena, že toto „analogické užití § 29 ZKV“ vzniklo proto, aby řešilo problém E. K. a jí úkolovaného správce konkursní podstaty s navrhovatelkou, protože obecné soudy, které na podnět obou výše uvedených osob rozhodovaly o údajných pochybeních navrhovatelky, zamítaly žaloby podané jmenovaným správcem.

Rozsudkem ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2865/2011, ve složení senátu JUDr. Zdeněk Krčmář, JUDr. Petr Gemmel a JUDr. Jiří Zavázal, Nejvyšší soud změnil zásadním způsobem ustálenou dosavadní judikaturu a konkursnímu soudu dal pravomoc vydat rozhodnutí ve sporných věcech, a to „dle přiměřeného (analogického) užití § 29 ZKV“. Navrhovatelka je přesvědčena, že tento právní názor je nezákonný, protože jím dochází k účelovému obcházení občanského soudního řádu, kdy rozhodování o právech a povinnostech bývalého konkursního správce je přeneseno z obecného soudu na soud konkursní, který je v těchto věcech zjevně podjatý, jak konstatoval Ústavní soud např. v nálezu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. III. ÚS 448/04.

Účelovost provedené změny zákona spatřuje navrhovatelka v tom, že usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2763/2011, vynesené senátem složeným z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a JUDr. Filipa Cilečka, řešilo jiný právní problém, tudíž nebyl důvod, aby obsahovalo v odůvodnění citaci právního výkladu „přiměřeného (analogického) užití § 29 ZKV“. Podle navrhovatelky byl tento výklad v rozhodnutí uveden, aby mohl být následně vydáván za závazný právní názor Nejvyššího soudu v dané věci a mohl posloužit konkursní soudkyni E. K. k rozhodování o právech a povinnostech navrhovatelky, přestože v konkursním řízení úpadce BOS, a. s. nebyla splněna žádná z podmínek pro aplikaci „analogie § 29 ZKV“ vůči navrhovatelce.

S ohledem na to, že JUDr. Petr Gemmel je dlouholetým přítelem manželů K., má navrhovatelka důvodné pochybnosti o jeho nepodjatosti.

Soudce JUDr. Petr Gemmel k návrhu na vyloučení uvedl, že nemá žádný vztah k věci, k účastníkům řízení, ani k jejich zástupcům a skutečnost, že rozhodoval ve shora označených věcech, nepovažuje pro posouzení jeho (ne)podjatosti za právně významnou ve smyslu § 14 odst. 4 o. s. ř.

Podle § 14 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodování přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu zcela zjevně brání rozhodnout v souladu se zákonem, nezaujatě a spravedlivě (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. 5 Nd 427/2000, nebo ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 30 Nd 140/2015).

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudce JUDr. Petra Gemmela. Jmenovaný soudce nemá k věci, k účastníkům, ani k jejich zástupcům, jak vyplývá z jeho vyjádření, žádný z hlediska § 14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci. Takový vztah přitom nelze, oproti mínění navrhovatelky, dovodit ani z okolností uvedených v námitce podjatosti.

Důvodem vyloučení soudce nemohou být ani úvahy o správnosti jeho postupu v řízení, neboť § 14 odst. 4 o. s. ř. výslovně vylučuje, aby důvodem pochybností o soudcově nepodjatosti mohly být okolnosti, které spočívají buď v postupu v řízení o projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 2 Cdon 828/96, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 21 Nd 312/2015).

Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudce Nejvyššího soudu JUDr. Petr Gemmel není vyloučen z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 29 Cdo 2609/2020. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 9. 2020

Mgr. Vít Bičák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru