Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Nd 346/2019Usnesení NS ze dne 28.08.2019

HeslaPřikázání věci (delegace)
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:30.ND.346.2019.1
Dotčené předpisy

§ 12 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Nd 346/2019-30

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a Mgr. Tomáše Mottla v právní věci žalobce A. Š., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce 1242/27, proti žalované CHRYSBERON a. s., identifikační číslo osoby 284 42 971, se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 572/11, zastoupené Mgr. Pavlem Vraným, advokátem se sídlem v Praze 2, Šmilovského 1264/5, o určení účinnosti dohody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 15 C 28/2019, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 15 C 28/2019 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

U Obvodního soudu pro Prahu 1 je pod sp. zn. 15 C 28/2019 vedeno řízení o určení účinnosti dohody uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 13. 11. 2013, zahájené 4. 7. 2018 žalobou podanou u Městského soudu v Brně.

Usnesením ze dne 14. 11. 2018, č. j. 73 C 109/2018-15, Městský soud v Brně k námitce žalované vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

Obvodní soud pro Prahu 1 věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o žalobcem uplatněném návrhu na přikázání věci jinému soudu (Městskému soudu v Brně) z důvodu vhodnosti.

Důvody vhodnosti delegace žalobce spatřoval v následujících skutečnostech. Žalobce a žalovaná vedou u Okresního soudu v Berouně a Obvodního soudu pro Prahu 4 již řadu sporů, které vyplývají z právních vztahů účastníků, včetně vztahů z předmětné dohody. Žalovaná vyvíjí podnikatelskou činnost na území Hlavního města Prahy, Středočeského kraje a pravděpodobně i v ostatních českých krajích, přičemž Městský soud v Brně je dostatečně vzdálen od území, ke kterému je vázán předmět sporu, jakož i od místa působení účastníků.

Žalovaná s návrhem na přikázání věci nesouhlasila. Namítala, že žalobcem uváděné důvody přikázání nejsou dostatečné a jsou výrazem neúcty žalobce k soudům. Zdůraznila, že obecným soudem žalovaného je Obvodní soud pro Prahu 1, u kterého žalobce a žalovaná žádné řízení nevedou. Spory vedou u Obvodního soudu pro Prahu 4 a Okresního soudu v Berouně, nikoli však takovém v počtu, který by mohl tyto soudní instituce zahltit.

Podle § 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§ 12 odst. 3 o. s. ř.).

Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přihlédnout lze i k mimořádným poměrům účastníků řízení, jejichž uvážení nebude na úkor postavení dalších účastníků. Přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Výjimka z tohoto principu proto musí být zásadního charakteru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 29 Nd 227/2008, nebo ze dne 21. 11. 2018, sp. zn. 30 Nd 379/2018).

V poměrech dané věci však Nejvyšší soud takové důvody neshledal.

Žalobcem namítané skutečnosti (že účastníci řízení spolu vedou spory i u Okresního soudu v Berouně a Obvodního soudu pro Prahu 4 a že žalovaná vykonává podnikatelskou činnost výlučně na území českých krajů a Hlavního města Prahy) neumožňují přijmout závěr, že přikázání věci jinému soudu by mohlo vést k hospodárnějšímu, rychlejšímu, spolehlivějšímu či důkladnějšímu projednání věci a nemohou tak být důvodem k delegaci vhodné ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. Při úvahách o možném postupu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nebylo rovněž možné přehlédnout nesouhlasné stanovisko žalované, která na projednání věci obecně příslušným soudem trvá. Bez významu pak není ani ta skutečnost, že žalobce již v minulosti usiloval o vhodnou delegaci v řízení o obdobném nároku proti žalované, přičemž uplatňoval totožnou argumentaci, avšak Nejvyšší soud k delegaci nepřikročil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 29 Nd 309/2018).

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu žalobce na přikázání věci Městskému soudu v Brně nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 8. 2019

JUDr. Bohumil Dvořák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru