Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Nd 304/2020Usnesení NS ze dne 04.08.2020

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.ND.304.2020.1
Dotčené předpisy

předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

30 Nd 304/2020-29

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Davida Vláčila a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci oprávněného Bytového družstva Voskovcova Peškova, identifikační číslo 01874501, se sídlem v Praze 5, Voskovcova 962/2, zastoupeného Mgr. Jiřím Janouškem, advokátem se sídlem v Praze 6, Badeniho 291/3, proti povinným 1) S. M. R., narozenému XY, naposledy bytem XY a 2) Š. R., narozené XY, naposledy bytem XY, o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 855/2020, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 65 EXE 855/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Odůvodnění:

Obvodnímu soudu pro Prahu 5 byla dne 11. 3. 2020 doručena žádost soudního exekutora o pověření a nařízení exekuce na majetek povinných, a to na základě exekučního titulu – pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. 12. 2014, č. j. 25 C 201/2014-47, kterým byla povinným uložena povinnost zaplatit oprávněnému 87 404 Kč s příslušenstvím a dále na základě dalšího rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 2. 2014, č. j. 15 C 239/2013-83, jenž povinné zavázal zaplatit oprávněné částku 56 323,12 Kč s příslušenstvím. Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 17. 4. 2020, č. j. 65 EXE 855/2020-17, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po marném uplynutí lhůty k podání odvolání oprávněného předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Uvedené usnesení bylo k odvolání oprávněného jako věcně správné potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 1. 6. 2020, č. j. 18 Co 154/2020-23.

Důvodem pro uvedený postup bylo zjištění, že povinní v současné době nemají trvalé bydliště na území České republiky [povinná 2)] ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince [povinný 1)].

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění účinném od 1. 1. 2013, (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle předchozí věty, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř., vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z obsahu spisu vyplývá, že Obvodnímu soudu pro Prahu 5 se nepodařilo zjistit místo pobytu povinných na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř., a to ve vztahu k oběma povinným. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož bylo řízení zahájeno a jenž je ze své rozhodovací činnosti seznámen s exekučním titulem, na základě kterého má být exekuce nařízena.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 8. 2020

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru