Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Nd 225/2019Usnesení NS ze dne 02.08.2019

HeslaPodjatost
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:30.ND.225.2019.1
Dotčené předpisy

§ 14 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

I. ÚS 2948/19
soudce zpravodaj JUDr. David Uhlíř

II. ÚS 2641/19

I. ÚS 2948/19


přidejte vlastní popisek

30 Nd 225/2019-

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a Mgr. Tomáše Mottla ve věci péče o nezletilé AAAAA (pseudonym), narozenou XY a BBBBB (pseudonym), narozeného XY, oba bytem v XY, dětí matky J. R., narozené XY, bytem v XY a otce T. R., narozeného XY, bytem v XY, adresa pro doručování XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 0 P 35/2012, o žalobě pro zmatečnost podané otcem nezletilých proti blíže nespecifikovanému rozhodnutí Městského soudu v Praze, vedenému pod sp. zn. 28 Co 45/2018, o návrhu otce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Olga Římalová, Mgr. Ing. David Bokr, Mgr. Kateřina Horáková a JUDr. Michaela Janoušková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. UL 23/2019.

Odůvodnění:

Ve věci péče soudu o nezletilé, které bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 0 P 35/2012, podal otec nezletilých (dále též „navrhovatel“) žalobu pro zmatečnost směřující proti blíže neoznačenému rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. 28 Co 45/2018. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně usnesením ze dne 6. 8. 2018, č. j. 28 Co 45/2018-12, vyslovil, že se k podané žalobě pro zmatečnost nepřihlíží. Následně navrhovatel podal – krom jiného – žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, o níž rozhodl soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 12. 2018, č. j. 28 Co 45/2018-91, tak, že osvobození od soudních poplatků nepřiznal a zástupce otci nezletilých neustanovil; odvolání navrhovatele proti uvedenému rozhodnutí bylo odmítnuto usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 3. 2019, č. j. 4 Co 56/2019-132. Navrhovatel posléze podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích), konkrétní úkon, jenž by měl být proveden, však neoznačil. O tomto návrhu přísluší rozhodnout Vrchnímu soudu v Praze, konkrétně soudnímu oddělení 14 Cmo ve složení JUDr. Olga Římalová, Mgr. Ing. David Bokr, Mgr. Kateřina Horáková a JUDr. Michaela Janoušková.

Navrhovatel v průběhu řízení namítl podjatost výše označených soudců senátu 14 Cmo. Důvod pro jejich vyloučení spatřoval v jejich „podřízeném vztahu“ k předsedovi XY J. B., který má mít k navrhovateli zjevně nepřátelský vztah. Navrhovatel v minulosti poukázal na nesprávnost a neúplnost rozvrhu práce Vrchního soudu v Praze, vyřízení stížnosti bylo vedeno pod sp. zn. St 7/2019, vyřízení žádosti o poskytnutí informace pak pod sp. zn. Si 141, 154 a 155/2019. Proti České republice – Vrchnímu soudu v Praze a proti předsedovi Vrchního soudu v Praze, podal navrhovatel žalobu na ochranu osobnosti vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10115/2018. Navrhovatel rovněž připomenul obsah usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2002, sp. zn. 22 Nd 138/2002, podle něhož lze soudce z řízení vyloučit i za situace, kdy ve věci je za žalovaného označována organizační složka státu (soud), u nějž dotčený soudce působí. Navrhovatel dále „preventivně“ navrhoval, aby Nejvyšší soud věc „odňal“ Vrchnímu soudu v Praze a přikázal ji k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Olga Římalová, Mgr. Ing. David Bokr, Mgr. Kateřina Horáková a JUDr. Michaela Janoušková ve vyjádření k uplatněné námitce podjatosti uvedli, že k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné skutečnosti, pro které by tu měl být důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

Podle § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odst. 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odst. 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odst. 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odst. 4).

Podle § 16 odst. 1 o. s. ř. o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 30 Nd 189/2017, nebo ze dne 3. 10. 2017, sp. zn. 20 Nd 312/2017).

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (například kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (například jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 32 Nd 286/2016).

Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněné pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Namítal-li navrhovatel, že označení soudci Vrchního soudu v Praze mají být vyloučeni pro svůj poměr k věci z důvodu, že navrhovatel podal proti České republice jednající prostřednictvím Vrchního soudu v Praze k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 žalobu, pak dlužno dodat, že závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2002, sp. zn. 22 Nd 138/2002, na nějž navrhovatel ve své námitce poukazoval, byly překonány usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009, uveřejněným pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, podle jehož závěrů soudci soudu, jenž vystupuje za stát v občanském soudním řízení jako jeho organizační složka, nejsou bez dalšího (jen proto, že u takového sou­du působí) vyloučeni z projednávání a rozhodnutí příslušné věci. Tím méně mohou být pak vyloučeni jen proto, že je v jiném občanském soud­ním řízení veden spor se státem, za nějž vystupuje soud, u kterého tito soudci působí. V poměrech nyní projednávané věci (žaloby pro zmatečnost) navíc Vrchní soud v Praze jako účastník řízení (příslušná organizační složka státu) nevystupuje.

Obdobně nelze přisvědčit námitce navrhovatele, poukazuje-li na vztah mezi dotčenými soudci a předsedou Vrchního soudu v Praze. Podle judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu vztahy mezi soudci nepřekračující běžný pracovně kolegiální rámec nemají samy o sobě povahu důvodů vyloučení podle § 14 odst. 1 o. s. ř., jestliže by tyto důvody spočívaly pouze v tom, že se soudci navzájem znají, protože jsou pro výkon funkce zařazeni na stejném soudu, v témže oddělení či senátě [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 12. 2011, sp. zn. 4 Nd 368/2011, nebo ze dne 14. 11. 2013, sp. zn. 22 Nd 283/2013 (ústavní stížnost proti němu odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 5. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 308/14), a ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 29 Nd 318/2014].

V posuzovaném případě nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti označených soudců, kteří nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům – jak vyplývá z jejich vyjádření – žádný z hlediska ustanovení § 14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Olga Římalová, Mgr. Ing. David Bokr, Mgr. Kateřina Horáková a JUDr. Michaela Janoušková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. UL 23/2019 (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

O návrhu na přikázání věci jinému soudu Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť mu uvedený návrh prozatím nebyl předložen k rozhodnutí a dále nebyly splněny ani další procesní předpoklady pro takové rozhodnutí (úhrada soudního poplatku, zjištění stanoviska ostatních účastníků k navržené delegaci apod.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. 8. 2019

JUDr. Bohumil Dvořák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru