Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Nd 223/2017Usnesení NS ze dne 08.08.2017

HeslaPříslušnost soudu místní
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.ND.223.2017.1
Dotčené předpisy

§ 11 odst. 3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Nd 223/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M. a JUDr. Pavla Simona v právní věci oprávněné Vodafone Czech Republic a.s., identifikační číslo osoby 25788001, se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2/2808, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinné T. Q. N., toho času neznámého pobytu, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 8 EXE 165/2017, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:

Věc, vedenou u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. 8 EXE 165/2017, projedná a rozhodne Okresní soud ve Znojmě.

Odůvodnění:

Exekutor dne 11. 4. 2017 požádal Okresní soud ve Znojmě o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné.

Okresní soud ve Znojmě (dále též jako „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 15. 5. 2017, č. j. 8 EXE 165/2017-17, vyslovil svou místní nepříslušnost k projednání věci s tím, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněnému bude věc předložena Nejvyššímu soudu ČR, jenž určí soud, který věc projedná a rozhodne.

Soud prvního stupně v odůvodnění výše označeného usnesení uvedl, že v exekučním návrhu je uvedeno bydliště povinného (pozn. správně povinné) na adrese Z. Dotazem na Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytových agend, bylo zjištěno, že povinná T. Q. N., vietnamské státní příslušnosti, nemá v současné době na území České republiky povolen žádný z možných druhů pobytů. V době od 20. 3. 2008 do 19. 3. 2009 měla jmenovaná na území České republiky povolen pobyt vízový nad 90 dnů za účelem podnikání a v době od 20. 3. 2009 do 19. 3. 2013 povolen dlouhodobý pobyt za účelem podnikání. Poslední hlášená adresa pobytu byla Z., a to v období od 7. 6. 2010 do 19. 3. 2013. Soud nezkoumal, zda má povinná na území ČR postižitelný majetek, neboť tato skutečnost vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci prováděné exekuce.

Podle ustanovení § 28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.

Podle ustanovení § 35 exekučního řádu se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a (odstavec 3).

Podle ustanovení § 45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).

Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněného pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti.

Nejvyšší soud proto určil (§ 11 odst. 3 o. s. ř.) soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci Okresní soud ve Znojmě, když s ohledem na požadavek hospodárnosti řízení není vhodné určit jako místně příslušný jiný soud, než ten, u kterého bylo řízení zahájeno, a v jehož obvodu se nachází poslední soudu známé místo pobytu povinné na území České republiky.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 8. 2017

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru