Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Nd 166/2020Usnesení NS ze dne 27.05.2020

HeslaPříslušnost soudu místní
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.ND.166.2020.1
Dotčené předpisy

§ 11 odst. 3 o. s. ř.

§ 52 odst. 1 předpisu č. 120/2001 Sb.


přidejte vlastní popisek

30 Nd 166/2020-22

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Michaela Nipperta, ve věci oprávněného V. Š., nar. XY, bytem XY, proti povinné J. W., nar. XY, bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 33 EXE 333/2020, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 33 EXE 333/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Odůvodnění:

Soudní exekutorka JUDr. Ingrid Švecová, Exekutorský úřad Praha 3, se sídlem v Praze 3, Vinohradská 174, podala Obvodnímu soudu pro Prahu 5 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 15 647,50 Kč s příslušenstvím, nákladů exekučního řízení a nákladů oprávněné.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 23. 1. 2020, č. j. 33 EXE 333/2020-10, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc předkládá Nejvyššímu soudu podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti chybí. V exekučním návrhu oprávněného je povinná označena trvale bytem XY, Švédsko. Lustrací v centrální evidenci obyvatel bylo soudem prvního stupně zjištěno, že povinná má ukončen trvalý pobyt na území České republiky od 15. 1. 1997 s tím, že t. č. pobývala na adrese XY.

Podle § 45 odst. 2 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013: „Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.“

Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., které se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů - dále „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně nepříslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

Z obsahu spisu vyplývá, že povinná ukončila trvalý pobyt na území České republiky ke dni 15. 1. 1997; do té doby byl veden trvalý pobyt povinné na adrese XY. Pokud jde o zjištění majetku povinné, dospěl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněném pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k závěru, že ve fázi řízení před nařízením exekuce, kdy způsob jejího provedení dosud nebyl stanoven, není možné prozatím dovodit, zda povinná, státní občanka členského státu Evropské unie, která nemá bydliště na území České republiky, má majetek nacházející se na území České republiky, jenž by podléhal exekuci (existenci exekucí postižitelného majetku exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora nezjišťuje).

Předpoklady uvedené v § 11 odst. 3 o. s. ř. jsou splněny, neboť z vedeného je zřejmé, že nelze zjistit soud povinné ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu. V úvahu by přicházelo určení místní příslušnosti soudu podle sídla soudního exekutora (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 22 Nd 266/2013), podle soudu, u něhož bylo řízení zahájeno (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 33 Nd 11/2014) nebo např. podle sídla oprávněného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2012, sp. zn. 28 Nd 323/2012).

V posuzované věci Nejvyšší soud rozhodl, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno, mimo jiné proto, že se jedná o jediné známé území v České republice, na kterém se povinná pravděpodobně v minulosti zdržovala, a mohl by se zde nacházet i případný majetek povinné, bude-li soudním exekutorem po nařízení exekuce zjištěn (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 21 Nd 107/2013).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 5. 2020

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru