Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Nd 158/2017Usnesení NS ze dne 25.07.2017

HeslaPříslušnost soudu místní
Trvalý pobyt
Exekuce
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.ND.158.2017.1
Dotčené předpisy

§ 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001 Sb.

§ 52 odst. 1 předpisu č. 120/2001 Sb.

§ 11 odst. 3 o. s. ř.

§ 105 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Nd 158/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Františka Ištvánka ve věci oprávněné BMW Austria Leasing GmbH., se sídlem v Salzburgu, Siegfried-Marcus-Str. 24, Rakouská republika, zastoupené JUDr. Mojmírem Ježkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze, Betlémské náměstí 351/6, proti povinnému W. S., t. č. neznámého pobytu, o návrhu na určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 54 EXE 27/2017 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 2.

Odůvodnění:

Obvodnímu soudu pro Prahu 2 byla dne 6. 1. 2017 doručena žádost soudního exekutora Exekutorského úřadu Přerov JUDr. Lukáše Jíchy o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného podle vykonatelného rozsudku Zemského soudu v Salzburgu ze dne 3. 2. 2010, č. j. 7 Cg 214/09 w.

Usnesením ze dne 21. 3. 2017, č. j. 54 EXE 27/2017-45, Obvodní soud pro Prahu 2 vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a po právní moci usnesení věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne (výrok II). Důvodem pro uvedený postup bylo zjištění, že „nelze z návrhu na nařízení exekuce dovodit místní příslušnost zdejšího soudu k pověření soudního exekutora provedením exekuce na majetek povinného, když není zřejmé, že by povinný měl v obvodu zdejšího soudu majetek a byla ve smyslu § 86 odst. 2 o. s. ř. založena místní příslušnost zdejšího soudu.“

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu.

Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z obsahu spisu vyplývá, že Obvodnímu soudu pro Prahu 2 se nepodařilo zjistit místo (trvalého) pobytu povinného na území České republiky. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením se proto nezjišťuje existence majetku povinného (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z výše uvedeného vyplývá, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení rozhodl tak, že jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci určil Obvodní soud pro Prahu 2, u kterého již byl podán návrh na pověření a nařízení exekuce, a v jehož obvodu se (podle potvrzení o provedení lustrace v informačním systému základních registrů – srov. č. l. 33) nachází adresa trvalého pobytu povinného.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. července 2017

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru