Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 600/2020Usnesení NS ze dne 24.06.2020

HeslaPoplatky soudní
Dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.600.2020.1
Dotčené předpisy

§ 9 odst. 2 předpisu č. 549/1991 Sb. ve znění od 30.09.2017


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 600/2020-129

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Jiřím Němcem ve věci žalobce H. H. V., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 21 C 3/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 3. 2018, č. j. 25 Co 86/2018-75, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Žalobce se v řízení domáhá po žalované zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 97 ECm 4/2012.

Obvodní soud pro Prahu 2, jako soud prvního stupně, usnesením ze dne 20. 2. 2018, č. j. 21 C 3/2018-66, zastavil (z důvodu nezaplacení soudního poplatku) řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 11. 2017, č. j. 18 Co 365/2017-53, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 2. 10. 2017, č. j. 6 C 219/2017-19, jímž byla vyslovena místní nepříslušnost a věc byla postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému; a rozhodl o nákladech dovolacího řízení.

Městský soud v Praze, jako soud odvolací, rozhodnutím citovaným v záhlaví usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Požadavek na zaplacení soudního poplatku za dovolání považoval za nezákonný, resp. protiústavní.

Na výzvu Nejvyššího soudu k zaplacení soudního poplatku za toto dovolání žalobce reagoval žádostí o osvobození od soudního poplatku. Tato žádost byla zamítnuta usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 11. 2019, č. j. 21 C 3/2018-101, potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2020, č. j. 25 Co 385/2019-119, jež nabylo právní moci dne 12. 2. 2020. Stejně tak byla zamítnuta žádost žalobce o zrušení výzvy k zaplacení soudního poplatku za dovolání (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 8. 11. 2019, č. j. 21 C 3/2018-100 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2020, č. j. 25 Co 384/2019-117, o odmítnutí odvolání). Nejvyšší soud poté usnesením ze dne 7. 4. 2020, č. j. 30 Cdo 600/2020-125, jež bylo žalobci doručeno dne 9. 4. 2020, opětovně vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení a poučil jej, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li ve stanovené lhůtě soudní poplatek zaplacen. Žalobce na tuto výzvu nereagoval a soudní poplatek za dovolání nezaplatil.

Se zřetelem k době zahájení dovolacího řízení se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 1 článku II, části první a s článkem VI, části třetí, přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, oba ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“ a „zákon o SOP“).

Podle § 9 odst. 2 zákona o SOP zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem.

Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, který činí 4 000 Kč podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků (přílohy zákona o SOP). Tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný [srov. § 4 odst. 1 písm. c) a § 7 odst. 1 větu první zákona o SOP]. Protože žalobce soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě přes opakovanou výzvu soudu nezaplatil, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil podle § 9 odst. 2 zákona o SOP za použití § 243f odst. 2 o. s. ř.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že nesdílí názor žalobce, že dovolací řízení v této věci nemá být zpoplatněno. Ústavní soud v nálezech ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. I. ÚS 1415/18, či ze dne 21. 5. 2019, sp zn. IV. ÚS 3283/18, shledal, že zavedení soudního poplatku v řízeních o žalobách na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci sledující cíl zamezení zneužívání dobrodiní zákona ve formě osvobození od soudních poplatků naplňuje legitimní účel. Skutečnost, že poplatku nepodléhá odvolací řízení v těchto věcech, odůvodnil absencí novelizace položky 22 Sazebníku poplatků, což vedlo k vyměřování soudního poplatku za odvolání podle hodnoty sporu ve většině případů v částce nepřiměřené ve srovnání s fixní částkou poplatku za žalobu. V citovaných nálezech však také konstatoval, že v případě soudního poplatku za dovolání je situace odlišná, neboť zákonem č. 296/2017 Sb. naopak došlo k (nepřímé) novelizaci položky 23 Sazebníku poplatků. V navazujících rozhodnutích pak doplnil, že poplatková povinnost za dovolací řízení v těchto věcech dána je a řídí se položkou 23 Sazebníku poplatků (novelizovanou zákonem č. 296/2017 Sb.), v níž jsou poplatky za dovolání stanoveny fixní částkou obdobně jako v případě soudního poplatku za žalobu (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. IV. ÚS 2657/19, ze dne 14. 1. 2020, sp. zn. II. ÚS 33/19, ze dne 21. 1. 2020 sp. zn. II. ÚS 95/19, či ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. IV. ÚS 877/20). S těmito závěry se Nevyšší soud zcela ztotožňuje.

Jelikož napadeným usnesením odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí, ani nebylo řízení ve věci samé skončeno již předtím, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 48/2003). O nákladech řízení včetně tohoto řízení dovolacího rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se bude řízení u něho končit (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 6. 2020

Mgr. Jiří Němec

pověřený člen senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru