Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 502/2021Usnesení NS ze dne 17.03.2021

HeslaNepřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.502.2021.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 502/2021-312

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně I. Š., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Eliškou Čmelákovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Nábřeží 455, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 246/2018, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2020, č. j. 70 Co 25/2020-126, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 5. 3. 2020, č. j. 70 Co 25/2020-126, byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. 6. 2019, č. j. 15 C 246/2018-85, pokud jím uvedený soud (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 240 000 Kč (výrok I) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

Takto soudy obou stupňů rozhodly o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež jí měla vzniknout nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 6 Nc 701/2009 (dále jen „posuzované řízení“).

Rozsudek odvolacího soudu napadla v celém jeho rozsahu žalobkyně dovoláním, které Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019 (viz čl. IV a XII zákona č. 287/2018 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Námitky žalobkyně, zda obsah jejího podání ze dne 2. 1. 2009, učiněného u Okresního soudu ve Zlíně, o němž bylo rozhodováno pod sp. zn. 6 Nc 701/2009, mělo náležitosti žaloby, o níž mělo být věcně rozhodnuto (jak tvrdí dovolatelka) či jen návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů před zahájením řízení o (budoucí) žalobě (jak uzavřely soudy obou stupňů) představují ve skutečnosti kritiku skutkových závěrů odvolacího soudu (o tom, co bylo či naopak nebylo vlastním obsahem podání žalobkyně), čímž nevystihují jediný způsobilý dovolací důvod v podobě nesprávného právního posouzení věci (podle § 241a odst. 1 o. s. ř.).

Možno pro úplnost dodat, že výhrady procesního rázu uplatněné v dovolání měla a mohla žalobkyně uplatnit – vedle bezúspěšného podání návrhu na určení lhůty, který byl nadřízeným soudem zamítnut – výhradně v posuzovaném řízení, a to formou mimořádných opravných prostředků (kupř. ústavní stížností). Kompenzační řízení však ze své podstaty nemůže nahrazovat řádné a mimořádné opravné prostředky a jeho účelem není dodatečné revidování procesního postupu soudu v řízení posuzovaném.

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, není podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. objektivně přípustné.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 3. 2021

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru