Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 4521/2017Usnesení NS ze dne 10.10.2017

HeslaUstanovení zástupce
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.4521.2017.1
Dotčené předpisy
§ 30 o. s. ř.

přidejte vlastní popisek

30 Cdo 4521/2017-301

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobkyně PhDr. H. P., proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 29 C 144/2011, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2017, č. j. 22 Co 36/2017-282, takto:

Řízení o dovolání žalobkyně se zastavuje.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Městský soud v Praze dovoláním napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který zamítl žádost žalobkyně o ustanovení zástupce z řad advokátů pro účely dovolacího řízení vedeného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2015, č. j. 22 Co 181/2015-159.

Odvolací soud vyšel z následujících skutkových zjištění soudu prvního stupně. Soud prvního stupně v tomto řízení již jednou žádost žalobkyně o ustanovení zástupce zamítl. Z porovnání údajů v prohlášeních o osobních, výdělkových a majetkových poměrech, které žalobkyně poskytla v rámci své původní pravomocně zamítnuté žádosti a v rámci žádosti nové, vyplývá, že oproti původnímu stavu má žalobkyně příjem v celkové výši 12 230 Kč měsíčně (příspěvek na živobytí 5 280 Kč, příspěvek na bydlení 3 826 Kč a doplatek na bydlení 3 124 Kč), odpadly jí dvě vyživovací povinnosti k dětem Pavle a Petrovi, snížila se částka, kterou vynakládá na nájemné (2 000 Kč oproti 2 500 Kč), a naopak jí přibyl výdaj spočívající v provozu automobilu. Žalobkyně má oproti stavu z roku 2012, popřípadě 2013 zachovánu schopnost vykonávat soustavně zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, byť je tato její schopnost omezena z důvodu nepříznivého zdravotního stavu. Z původního poklesu pracovní schopnosti žalobkyně o 70 % došlo ke zlepšení jejího zdravotního stavu tak, že ke dni 26. 3. 2015 činila míra poklesu její pracovní schopnosti 20 %, v důsledku čehož pozbyla nárok na invalidní důchod. Odvolací soud uzavřel, že od doby předchozího zamítavého rozhodnutí o žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce se poměry žalobkyně nezměnily natolik, aby to odůvodňovalo jiný závěr, než že předpoklady pro ustanovení zástupce splněny nejsou.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatelky nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatelky prokazující, nebyly předloženy. Dovolatelka pak nedostatek povinného zastoupení neodstranila.

Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§ 104 odst. 2, § 241 a § 241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz). Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že tímto usnesením velkého senátu občanského a obchodního kolegia došlo ke sjednocení dosavadní nejednotné praxe jednotlivých tříčlenných senátů, a to postupem podle § 20 zákona o soudech a soudcích.

Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Dovolací soud při zvážení podání dovolatelky dospěl k závěru, že majetkové poměry žalobkyně vyplývající z rozhodnutí soudů a/nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti, nesplňují podmínky § 138 odst. 1 o. s. ř., jehož aplikace je záležitostí výjimečnou a jsou pro ni nutné zvlášť závažné důvody, a dovolatelce tudíž zástupce neustanovil. Pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobkyně dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných řádných a mimořádných opravných prostředků. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).

Protože žalobkyně nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s. ř.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobkyni advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. 10. 2017

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru