Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 4413/2017Usnesení NS ze dne 15.11.2017

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.4413.2017.1
Dotčené předpisy
§ 241b odst. 2 o. s. ř.|§ 104 odst. 2 o. s. ř.
Podána ústavní stížnost

III. ÚS 148/18 ze dne 30.01.2018 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Jiří Zemánek


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 4413/2017-299

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce P. B., proti žalované P. L. B., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích pod sp. zn. 50 C 16/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. března 2017, č. j. 3 Co 20/2017-289, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění

(§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Žalobce se domáhá žalobou ochrany osobnosti za tvrzený neoprávněný zásah do svých osobnostních práv, který spatřuje v tvrzeném lživém svědectví žalované (dcery žalobce) před orgány činnými v trestním řízení.

Vrchní soud v Praze (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 25. července 2016, č. j. 3 Co 9/2016-244, potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 9. listopadu 2015, č. j. 50 C 16/2012-230, kterým soud prvního stupně zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku ze žaloby v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Žalobce napadl potvrzující usnesení odvolacího soudu dovoláním, aniž byl zastoupen advokátem, resp. nedoložil, že by sám měl právnické vzdělání, a navrhl, aby soud řízení nezastavoval a ustanovil mu zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Soud prvního stupně poté usnesením ze dne 2. září 2016, č. j. 50 C 16/2012-273, vyzval žalobce, aby si ve lhůtě 7 dnů pro dovolací řízení zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictví podal řádné dovolání. V opačném případě dovolací soud řízení zastaví. Usnesení bylo doručeno žalobci dne 9. září 2016, žalobce nedostatek podmínky řízení neodstranil, pouze požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 7. února 2017, č. j. 50 C 16/2012-281, zamítl návrh žalobce na přiznání osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a současně zamítl jeho návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. března 2017, č. j. 3 Co 20/2017-289, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce opětovně vlastnoručně sepsané dovolání, které nikterak nezdůvodnil a požádal opět o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.

Při projednání dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. března 2017, č. j. 3 Co 20/2017-289, Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2014.

Podle § 241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li 1to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle § 30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o.s.ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů.

Dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, jenž má vyšetřit, zda účastníkovi náleží osvobození od placení soudních poplatků či nikoliv, nemůže být opětovně podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (fakticky by tím byl zbaven reálné možnosti dovolacího přezkumu rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků). Ustanovení zákona o soudních poplatcích ve spojení s položkou 23 odst. 2 Sazebníku poplatků, se tudíž vykládá tak, že se neplatí soudní poplatek z dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků podle § 138 o.s.ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, publikované pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání proti rozhodnutí vrchního soudu, ve spojení s usnesením soudu prvního stupně, o nepřiznání osvobození od soudního poplatku a neustanovení advokáta pro řízení, je nadbytečné, aby bylo rozhodováno o jeho návrhu na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. dubna 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).

Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení (v nemeritorních otázkách) se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).

V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady, neboť ze strany žalobce jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, kdy žalobce vidí zásah do svých osobnostních práv v podání svědectví žalované před orgány činnými v trestním řízení. (obdobně srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2011, sp. zn. 30 Cdo 1699/2011). Není tedy důvodné, aby pro dovolací řízení byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů.

Z uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu § 241 odst. 1 věty první a odst. 4 o.s.ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání zastavil (§ 241b odst. 2 část věty před středníkem a § 104 odst. 2 věta třetí o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. listopadu 2017

JUDr. Pavel Pavlík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru