Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 4015/2011Usnesení NS ze dne 28.05.2013

HeslaOdpovědnost státu za škodu
Zadostiučinění (satisfakce)
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.4015.2011.1
Dotčené předpisy

§ 243b odst. 1 o. s. ř.

předpisu č. 59/1968 Sb.

Podána ústavní stížnost

III. ÚS 2198/13 ze dne 20.08.2015 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Jan Filip


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 4015/2011

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Pavla Vrchy, ve věci žalobce L. P., zastoupeného JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem v Praze 5, Symfonická 1496/9, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 1.900.000,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 18 C 98/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 6. 4. 2011, č. j. 39 Co 409/2010 – 98, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze změnil napadeným rozsudkem rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. 7. 2010, č. j. 18 C 98/2008 – 70, tak, že zamítl žalobu na zaplacení částky 1.900.000,- Kč jako náhrady nemajetkové újmy. Ta měla být žalobci způsobena nezákonným rozhodnutím, rozsudkem Vojenského obvodového soudu v Praze ze dne 17. 12. 1970, sp. zn. 7 T 484/70, jež uznal žalobce vinným trestným činem zběhnutí do ciziny podle § 283 odst. 1 trestního zákona v tehdy platném znění, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti roků. Pro účely výkonu daného trestu měl být žalobce dle svých tvrzení unesen z Maďarské lidové republiky do Československé socialistické republiky, kde v době od 12. 10. 1975 do 12. 10. 1980 uložený test odnětí svobody vykonal. Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1. 10. 2003, sp. zn. 4 Tz 130/2003, byl rozsudek Vojenského obvodového soudu co do výroku o trestu zrušen; výrok o vině nebyl dotčen a žalobce byl odsouzen k trestu odnětí svobody v délce jednoho dne. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 21. 9. 2007, sp. zn. 1 Nt 152/2007, byla vyslovena žalobcova účast na soudní rehabilitaci podle § 33 odst. 2 zákona č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci (dále také „zák. č. 119/1990 Sb.“).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které však Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), odmítl jako zjevně bezdůvodné.

Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce uplatnil dva nároky se samostatným skutkovým základem, a to nárok na náhradu nemajetkové újmy spočívající v nezákonném výkonu trestu odnětí svobody v době od 12. 10. 1975 do 12. 10. 1980 a nárok na náhradu nemajetkové újmy související s jeho únosem z Maďarské lidové republiky do ČSSR dne 12. 10. 1975.

Zamítnutí žaloby ohledně prvého, odvolacím soudem identifikovaného nároku žalobce, stojí na závěru, že se nárok prekludoval podle § 24 odst. zák. č. 119/1990 Sb., nelze jej odškodnit podle tehdy účinného zák. č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, který nárok na náhradu nemajetkové újmy neznal, ani přímou aplikací čl. 5 odst. 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované pod č. 209/1992 Sb. (dále jen „Úmluva“).

Žalobce v dovolání zpochybňuje závěr odvolacího soudu o nemožnosti přímé aplikace čl. 5 odst. 5 Úmluvy, nijak však již nebrojí proti závěru o prekluzi daného nároku, čímž pro posouzení dané otázky dovolací přezkum neotevírá. Dovolací soud je totiž vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení a z jiných, než dovolatelem uplatněných důvodů, nemůže rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat (srov. ustanovení § 242 odst. 3 o. s. ř. a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08).

Jelikož dovoláním nezpochybněný závěr odvolacího soudu o tom, že prvý žalobcem uplatněný nárok je prekludován, obstojí jako samostatný důvod pro zamítnutí žaloby v daném rozsahu, nemůže mít věcný přezkum dovoláním zpochybněného závěru o nemožnosti přímé aplikace čl. 5 odst. 5 Úmluvy vliv na výsledek řízení a neprojeví se tak v poměrech dovolatele; i kdyby byl dovolatelem zpochybněný závěr odvolacího soudu shledán nesprávným, Nejvyšší soud by z tohoto důvodu nemohl napadené rozhodnutí zrušit (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 27/2001 a 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2002, sp. zn. 20 Cdo 910/2000, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2002, pod číslem 54).

V případě žalobcem tvrzené újmy v důsledku jeho únosu z Maďarské lidové republiky do ČSSR dne 12. 10. 1975 je zjevné, že ji nelze odškodnit v režimu tehdy účinného zák. č. 58/1969 Sb., který institut náhrady nemajetkové újmy neznal (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2005, sp. zn. 25 Cdo 762/2004, uveřejněný pod č. 41/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, proti němuž směřující ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 24. 8. 2005, sp. zn. III. ÚS 152/05), ani přímou aplikací čl. 5 odst. 5 Úmluvy, který dopadá jen na újmu způsobenou zbavením svobody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 10. 2011, sp. zn. 30 Cdo 5180/2009 a nález Ústavního soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. IV. ÚS 428/05), nadto za předpokladu, že k ní došlo poté, co se stala dnem 18. 3. 1992 Úmluva pro Českou republiku závaznou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1770/2012).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly a žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů řízení právo.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 28. května 2013

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru