Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 3780/2017Usnesení NS ze dne 28.08.2017

HeslaZastoupení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3780.2017.1
Dotčené předpisy

§ 241 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

IV. ÚS 3267/17
soudce zpravodaj JUDr. Vladimír Sládeček


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 3780/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 199/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2017, č. j. 15 Co 275/2017-31, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 17. 2. 2017, č. j. 10 C 199/2016-22, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů.

Odvolací soud jako věcně správný potvrdil závěr soudu prvního stupně, že ze strany žalobce jde o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, když žalobce ani přes výzvu neuplatnil jakékoliv konkrétní skutkové tvrzení, na základě kterého uplatňuje svůj nárok.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.

Nato usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 7. 2017, č. j. 10 C 199/2016-36, byl žalobce vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Soud zároveň žalobce poučil, že neučiní-li tak do dvaceti dnů, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce na uvedenou výzvu reagoval pouze podáním žádosti o ustanovení advokáta pro dovolací řízení ze dne 12. 7. 2017. O této žádosti soud prvního stupně již nerozhodoval a věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se přiměřeně uplatní i v případě, že dovolání nezastoupeného účastníka (který sám nemá právnické vzdělání) směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro celé řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4262/2016).

Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů zkoumal sám, přičemž dospěl k závěru, že předpoklady podle § 30 o. s. ř. ve spojení s § 138 o. s. ř. nejsou splněny.

Žalobce se v žalobě omezil pouze na neurčitá tvrzení o „státních zločincích“, kvůli kterým je zdravotně a ekonomicky zlikvidován, avšak neuvedl žádné konkrétní řízení či rozhodnutí, v jehož důsledku mu měla vzniknout újma. Svá tvrzení přitom neupřesnil ani přes výzvu soudu prvního stupně. Dovolací soud se proto ztotožňuje s názorem nižších soudů, že z obsahu žaloby nejsou ani v hrubých rysech seznatelné rozhodné skutkové okolnosti, na základě kterých by bylo možné alespoň předběžně posoudit důvodnost jeho návrhu. Vzhledem k tomu je nutno podání žalobce hodnotit jako zjevně svévolné a bezúspěšné uplatňování práva, na základě čehož nelze žalobci ani přiznat osvobození od soudních poplatků. Pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení (převážně totožného obsahu), v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či usnesení Ústavního soudu dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 28. srpna 2017

JUDr. Bohumil Dvořák

pověřený člen senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru