Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 3727/2013Usnesení NS ze dne 13.11.2013

HeslaDovolání
Náklady řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.3727.2013.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 3727/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně KOSPO s. r. o., se sídlem v Třebíči, Manželů Curieových 657, identifikační číslo osoby 60740868, zastoupené JUDr. Lubomírem Okřinou, advokátem se sídlem v Třebíči, Jihlavská brána 2, proti žalované I. K., zastoupené JUDr. Boženou Kopeckou, advokátkou se sídlem v Třebíči, Bráfova 52, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 5 C 64/2012, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, ze dne 22. května 2013, č. j. 54 Co 72/2013-83, takto:

I. Dovolání žalované se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění

(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalované proti té části výroku I. rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě (dále již „odvolací soud“), ze dne 22. května 2013, č. j. 54 Co 72/2013-83, kterým byl potvrzen výrok II. rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 1. listopadu 2012, č. j. 5 C 64/2012-48, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30.080,- Kč, a dále proti výroku II. rozsudku odvolacího soudu, jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 25.531,- Kč, není přípustné, protože směřuje proti výrokům odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (§ 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.); peněžitá plnění přiznaná žalobkyni z titulu náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně a odvolacího řízení přitom z hlediska posuzování přípustnosti dovolání nelze sčítat, neboť vycházejí z odlišného skutkového, resp. procesního základu toho kterého stupně řízení. I kdyby se ovšem limit dle § 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř. neuplatnil, přesto by muselo být dovolání odmítnuto dle § 243c odst. 3, § 218 písm. b) o. s. ř., neboť žalovaná objektivně nemohla dosáhnout příznivějšího procesního výsledku vzhledem k tomu, že odvolací soud měl správně rozhodovat o náhradě nákladů řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013) a při určení odměny advokáta ve sporu úspěšné žalobkyně vycházet z toho, že předmětem řízení je určení vlastnického práva k nemovitostem, tedy o věc penězi ocenitelnou (odvolací soud si byl vědom, že Ústavní soud nálezem ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, zrušil vyhlášku č. 484/200 Sb., leč „přesto určil výši odměny podle této vyhlášky, když vycházel ze zásady důvodného očekávání“, neboť „V době, kdy žalovaná podávala odvolání, mohla pro případ svého neúspěchu počítat s nahrazením nákladů protistraně v této výši.“); vycházeje ze znaleckého posudku založeného ve spise by tak (při hodnotě nemovitostí ve výši 4.245.330,- Kč) odměna advokáta žalobkyně pouze za jeden úkon právní služby činila 25.300,- Kč.

Přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 13. listopadu 2013

JUDr. Pavel Vrcha

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru