Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 3592/2017Usnesení NS ze dne 16.08.2017

HeslaZastavení řízení
Zastoupení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3592.2017.1
Dotčené předpisy

§ 30 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013

§ 138 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013

§ 241b odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do...

více
Podána ústavní stížnost

II. ÚS 3921/17 ze dne 10.04.2018 (odmítnuto)
soudce zpravodaj JUDr. Jiří Zemánek


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 3592/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce Ing. P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu dopravy, se sídlem v Praze 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, o zaplacení 60 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 18 C 50/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2017, č. j. 53 Co 495/2016-112, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 11. 8. 2016, č. j. 18 C 50/2013-104, rozhodl o žádosti žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 2. 2016, č. j. 53 Co 63/2016-79, tak, že žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal (výrok I) ani mu neustanovil zástupce k ochraně jeho zájmů v této věci (výrok II). Soud prvního stupně konstatoval, že je povinností účastníka žádajícího o osvobození od soudních poplatků prokázat naplnění důvodů pro osvobození od soudních poplatků. Soud proto žalobce vyzval k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů prostřednictvím příslušného formuláře, který mu k tomu účelu zaslal k vyplnění. Pokud žalobce na uvedený přípis nereagoval a ani jiným způsobem své poměry nedoložil, nebylo podle soudu prvního stupně namístě návrhu na osvobození od soudních poplatků vyhovět. Z veřejně dostupných evidencí soud navíc zjistil, že žalobce má ve svém vlastnictví bytovou jednotku č. 1145/434 včetně podílu na společných částech domu a pozemku v katastrálním území H., obci P., okresu P., zapsaném na LV 6592. Dále bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem a provozovatelem vozidla Seat Toledo, RZ NBJ 0739. Vzhledem k tomu, že žalobce nedoložil existenci předpokladů pro osvobození od soudních poplatků, nebylo možno mu ustanovit zástupce k ochraně jeho zájmů.

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 27. 2. 2017, č. j. 53 Co 495/2016-112, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že účastník, který žádá o osvobození od soudních poplatků, je povinen soudu doložit, že jeho poměry takové osvobození umožňují. V souzené věci ovšem žalobce ve své žádosti pouze uvedl, že mu byly „nezákonnou exekucí“ obstaveny veškeré příjmy a majetek, a uvedl číslo spisu, který měl být vyžádán. Sdělil, že zaplacení soudního poplatku by mělo pro žalobce navýsost negativní a neudržitelné důsledky „vzhledem k výdajům a žádným okamžitým disponibilním prostředkům v dostatečné výši“. Ničeho dalšího ke svým tvrzením neuvedl, proto byl soudem vyzván k doložení svých tvrzení. Na výzvu ovšem nereagoval. Soud prvního stupně tak měl k dispozici pouze údaje z veřejně dostupných evidencí, z nichž kromě vlastnických vztahů žalobce k bytové jednotce a vozidlu vyplývalo, že žalobce není zaměstnaný, nepodniká, není evidován v evidenci uchazečů o zaměstnání, není evidován jako příjemce dávek nemocenského pojištění a nepobírá důchod. Žalobce však vůbec netvrdil, jaký je jeho příjem ani z čeho uspokojuje své základní životní potřeby. Za jedinou informaci obsaženou ve spisu o příjmech žalobce je tak třeba považovat jeho sdělení, podle něhož výdaje žalobce jsou hrazeny z důchodu jeho matky. Blíže nebyla tato informace rozvedena ani doložena. Žalobce byl ve své žádosti natolik nekonkrétní, že neumožnil soudu udělat si ucelenou představu o jeho poměrech, a proto soud prvního stupně neměl jinou možnost, než aby žádost o osvobození od soudních poplatků zamítl. Vzhledem k tomu, že existence předpokladů pro osvobození od soudních poplatků je základní podmínkou možnosti ustanovit žadateli zástupce, soudu prvního stupně nezbylo než i tuto žádost zamítnout. V odvolání žalobce neuvedl žádné bližší argumenty ani důkazy o svém příjmu, jeho výhrady k neprovedení důkazů nemohly nahradit základní nedostatek konkrétního tvrzení o poměrech žalobce, a proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako správné potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu ze dne 27. 2. 2017, č. j. 53 Co 495/2016-112, podal žalobce dovolání (č. l. 118). Při jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Podáním ze dne 25. 4. 2017 (č. l. 121) žalobce též požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro předmětné dovolací řízení. O této žádosti již soud prvního stupně nerozhodoval a předložil dovolání k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).

Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.

Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015).

Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů zkoumal sám. Dospěl přitom k závěru, že žalobce nesplňuje předpoklady podle § 30 o. s. ř. pro ustanovení zástupce z řad advokátů v tomto dovolacím řízení, neboť zjištěné majetkové poměry žalobce nesvědčí pro osvobození žalobce od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř.

Pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016.

Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalobce nebyl v tomto dovolacím řízení vyzván, aby si zvolil zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Nejvyššímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce podává značné množství dovolání. Žalobce si proto musel být vědom podmínky povinného zastoupení, když byl již mnohokrát poučen o následcích neodstranění takové vady, naposledy nejpozději v řízení o žalobě v této věci usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 3. 2017, č. j. 18 C 50/2013-115, které bylo žalobci řádně doručeno dne 3. 4. 2017.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 16. srpna 2017

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru