Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 3339/2006Usnesení NS ze dne 06.12.2006

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2006:30.CDO.3339.2006.1
ECLI:CZ:NS:2006:30.CDO.3354.2006.1

přidejte vlastní popisek

30 Cdo 3339/2006

30 Cdo 3354/2006

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Karla Podolky a JUDr. Pavla Pavlíka v právní věci žalobce J. M., zastoupeného advokátem, proti žalovanému L. A., zastoupenému advokátem, o vyklizení nemovitosti, vedené

u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 7 C 207/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. dubna 1999, č. j. 11 Co 130/99 - 145, a proti usnesení téhož soudu ze dne 16. února 2001, č. j. 11 Co 878/2000 - 190, takto:

I. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. dubna 1999, č. j. 11 Co 130/99 - 145, se odmítá.

II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. února. 2001,

č. j. 11 Co 878/2000 - 190, se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Opavě rozsudkem ze dne 3. 12. 1998, č. j. 7 C 207/97 - 103, zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal „uložení povinnosti žalovanému do 3 dnů

od právní moci rozsudku vyklidit dům č. p. 951, pozemek parc. č. 740/7 zastavěná plocha o výměře 148 m2 a pozemek parc. č. 740/5 o výměře 616 m2, zapsaných

u Katastrálního úřadu v O. na LV č. 468 pro obec K., katastrální území K. ve S. a nahradit žalobci finanční odškodnění ve výši podle uvážení soudu za dobu od prodeje domu žalobci do konečného vystěhování“, a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Usnesením téhož soudu ze dne 15. 8. 2000, č. j. 7 C 207/97 - 171, byla žalobci uložena pořádková pokuta ve výši 10.000,- Kč, kterou je povinen zaplatit na účet Okresního soudu v Opavě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

K odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 2. 4. 1999, č. j. 11 Co 130/99 - 145, připustil zpětvzetí návrhu, aby „žalovaný byl povinen nahradit žalobci finanční odškodnění ve výši podle uvážení soudu za dobu od prodeje domu žalobci do konečného vystěhování“, rozsudek okresního soudu v této části zrušil a řízení zastavil, v další napadené části v odstavci I.

a v odstavci II. rozsudek okresního soudu potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Usnesením ze dne 16. 2. 2001, č. j. 11 Co 878/2000 - 190, Krajský soud v Ostravě k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně ze dne

15. 8. 2000, č. j. 7 C 207/97 - 171, jímž žalobci byla uložena pořádková pokuta.

V nejasném podání, doručeném soudu prvního stupně dne 5. 6. 2000, nazvaném jako „odvolání podle § 10 odst. 2 o. s. ř. k Vyššímu soudu na rozsudek z Krajského soudu ve věci žaloby o vyklizení domu ze dne 2. 4. 1999 a Podjatost na předsedu senátu JUDr. B. Ž. z Krajského soudu v Ostravě“, doplněném podáním ze dne

19. 6. 2000, doručeným Okresnímu soudu v Opavě dne 22. 6. 2006, a podáním ze dne 29. 7. 2000, doručeným Nejvyššímu soudu dne 7. 8. 2000, žalobce vyjádřil nesouhlas s rozsudkem odvolacího soudu a navrhl, aby byl zrušen. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 15. 8. 2000, č. j. 7 C 207/97 - 170, byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě

14 dnů ode dne doručení výzvy sdělil soudu, zda podáním ze dne 29. 7. 2000, mínil podat dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 4. 1999, sp. zn.

11 Co 130/99, a v kladném případě, aby ve stejné lhůtě založil do spisu plnou moc udělenou advokátovi nebo komerčnímu právníkovi a dovolání zpracované advokátem nebo komerčním právníkem, a dále aby uvedl, v jakém rozsahu a z jakých důvodů toto rozhodnutí napadá, které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodů dovolání

a čeho se domáhá. Na tuto výzvu žalobce reagoval podáním doručeným soudu prvního stupně dne 29. 8. 2000, nazvaným jako „dovolání k Nejvyššímu soudu proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 4. 1999, č. j. 11 Co 130/99“, doplněným podáními ze dne 14. 9. 2000, ze dne 17. 6. 2002 a ze dne 1. 7. 2002; v posledním z nich sdělil, že

i když to v dovolání výslovně neuvedl, mínil podat dovolání i proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty. Poté, co soud prvního stupně ustanovil žalobci usnesením ze dne 14. 9. 2006, č. j.

7 C 207/97 - 238, zástupcem pro řízení advokáta Mgr. F. H., bylo dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 2. 4. 1999, č. j. 11 Co 130/99 - 149, doplněno podáním jeho zástupce, podaným u soudu prvního stupně osobně dne 17. 10. 2006, v němž namítá, že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a aby mu věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,

a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000).

Protože rozsudky soudů obou stupňů byly vydány před 1. 1. 2001 a protože

o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty žalobci odvolací soud rozhodoval podle občanského soudního řádu ve znění účinném

do 31. 12. 2000, je Nejvyšší soud ve shodě s posledně citovaným ustanovením povinen podle dosavadních právních předpisů rozhodnout i o dovolání proti rozsudku a proti usnesení odvolacího soudu v této věci, a to včetně vymezení běhu lhůty k podání dovolání.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.

Podle ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo

ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení § 57 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

Z obsahu spisu - zejména dokladu o doručení rozsudku odvolacího soudu - plyne, že zástupci žalobce byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 4. 1999, č. j. 11 Co 130/99 - 145, doručen dne 12. 5. 1999 a zástupci žalovaného dne 13. 5. 1999. Rozsudek odvolacího soudu nabyl tedy v této věci právní moci dne 13. 5. 1999, takže lhůta k podání dovolání uplynula dnem 14. 6. 1999 (pondělí). Dovolání žalobce proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno u soudu prvního stupně dne

5. 6. 2000.

Dále z obsahu spisu vyplývá, že usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne

16. 2. 2001, č. j. 11 Co 878/2000 - 190, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty žalobci, bylo uloženo na poště dne 12. 3. 2001 poté, co žalobce byl o uložení zásilky vyrozuměn, takže právní moci nabylo dne 15. 3. 2001. Lhůta k podání dovolání proto skončila dnem 15. 4. 2001 (čtvrtek). Dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu žalobce podal až dne 1. 7. 2002.

Z uvedeného je zřejmé, že žalobce podal dovolání proti rozsudku a proti usnesení odvolacího soudu po uplynutí zákonné jednoměsíční lhůty. Nejvyšší soud proto obě dovolání podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. pro opožděnost odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 věty první o. s. ř., neboť žalobce s ohledem

na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů tohoto řízení právo

a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. prosince 2006

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru