Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 3320/2019Usnesení NS ze dne 15.01.2020

HeslaDovolání
Přípustnost dovolání
Odpovědnost státu za škodu
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.3320.2019.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 3320/2019-69

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 2, Lublaňská 507/8, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, a 2) Ústavnímu soudu, se sídlem v Brně, Joštova 625/8, o zaplacení 3 009 100 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 46 C 305/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 10. 2018, č. j. 35 Co 355/2018-18, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal „náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu s odůvodněním, že Česká republika chrání bohaté zloděje na úkor nevinných lidí a Ústavní soud protiprávní jednání kryje a podporuje“.

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 jako soudu prvního stupně ze dne 21. 8. 2018, č. j. 46 C 305/2018-10, kterým soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc zaslána Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II).

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.

Na otázce, zda je soud prvního stupně oprávněn v případě rozhodování o místní příslušnosti provést volbu místně příslušného soudu namísto žalobce, a takto zvolenému soudu věc po právní moci usnesení postoupit, rozhodnutí odvolacího soudu nestojí, a proto daná otázka přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládá. Rozhodnutí odvolacího soudu stojí na závěru, že žalobce podal žalobu u místně nepříslušného soudu, přičemž daný závěr žalobce nenapadá.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 1. 2020

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru