Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 3177/2017Usnesení NS ze dne 31.07.2017

HeslaPodmínky řízení
Odpovědnost státu za škodu
Zastoupení
Zastavení řízení
Ustanovení zástupce
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.3177.2017.1
Dotčené předpisy

§ 30 o. s. ř.

§ 138 o. s. ř.

§ 241 odst. 1, 2 o. s. ř.

§ 241b odst. 2 o. s. ř.

§ 104 odst. 2 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

III. ÚS 2766/17 ze dne 26.09.2017 (odmítnuto)
soudce zpravodaj prof. JUDr. Josef Fiala, CSc.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 3177/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy ve výši 1 480 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 197/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2017, č. j. 54 Co 86/2017-47, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 31. 1. 2017, č. j. 19 C 197/2016-40, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání. Při svém rozhodování vycházel z toho, že se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (srov. § 30 a § 138 občanského soudního řádu).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 21. 4. 2017, č. j. 54 Co 86/2017-47, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru, že jde ze strany žalobce o zjevně bezúspěšné uplatňování práva, neboť v posuzovaném případě je zřejmé, že žalobce v žalobě ani v jejím doplnění či v odvolání neuvedl základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá, a to i přesto, že byl soudem prvního stupně vyzýván k doplnění a odstranění vad žaloby.

Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání (č. l. 49). Při jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.

Usnesením ze dne 7. 6. 2017, č. j. 19 C 197/2016-55, soud prvního stupně žalobce vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Zároveň soud žalobce poučil, že nebude-li do 15 dnů předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce reagoval pouze podáním nové žádosti o ustanovení advokáta (č. l. 56).

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se přiměřeně použije i v nyní projednávané věci.

Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů zkoumal sám a dospěl k závěru, že předpoklady podle § 30 o. s. ř. ve spojení s § 138 o. s. ř. nejsou splněny.

Žalobce se v žalobě a jejím doplnění (č. l. 1 – 8) omezil na neurčitá tvrzení o státních zločincích, kvůli kterým je ve špatném zdravotním stavu a jeho uzdravení je nemožné, avšak neuvedl žádné konkrétní jednání státu, v důsledku něhož mu měla vzniknout újma. Ze žaloby není ani patrné, že by se žalobce domáhal újmy, která mu měla vzniknout v důsledku toho, že mu soud v civilním řízení nepřiznal osvobození od soudních poplatků (jak uvedl odvolací soud v napadeném rozhodnutí).

Nejvyššímu soudu je známo, že žalobce zahajuje velké množství soudních sporů se státem, většinou neúspěšně (jen za první čtvrtletí tohoto roku bylo Nejvyššímu soudu předloženo 28 žalobcových dovolání). V podání, kterým řízení zahájil, přitom žalobce neuvedl ani takové rozhodné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby. Žalobce tedy nevylíčil alespoň v hrubých rysech, čeho se domáhá a z jakého důvodu. Vzhledem k absenci vylíčení takových rozhodných skutečností, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby, a vzhledem k dalším okolnostem případu, je nutno podání žalobce, jímž bylo řízení zahájeno, posoudit jako svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 31. července 2017

Mgr. Vít Bičák

pověřený člen senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru