Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 3170/2013Usnesení NS ze dne 10.10.2013

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:30.CDO.3170.2013.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 věta první o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 3170/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, PhD., a JUDr. Pavla Vrchy, ve věci žalobce Ing. J. H., zastoupeného stálým opatrovníkem Městem Orlová, se sídlem v Orlové - Lutyni, a právně zastoupeného JUDr. Petrem Kocurem, advokátem se sídlem v Orlové Lutyni, Osvobození 829, o způsobilost k právním úkonům, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově pod sp. zn. 100 P 543/2009, o dovolání vyšetřovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. března 2013, č.j. 14 Co 15/2013-253, takto:

I. Dovolání vyšetřovaného se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění

(§ 243f odst. 3 o.s.ř.) :

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově dne 5. října 2012 rozsudkem pod č.j. 100 P 543/2009-178, zamítl s přihlédnutím k ustanovení § 186 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) návrh vyšetřovaného Ing. J. H. na vrácení způsobilosti k právním úkonům. Rozhodl též o znalečném, a o náhradě nákladů řízení, včetně náhrady nákladů placených státem.

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. března 2013, č.j. 14 Co 15/2013-253, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil podle § 219 o.s.ř. a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dne 8. června 2013 včasné dovolání, doplněné podáními jeho zástupce doručenými soudu prvního stupně dne 17. září 2013 a dne 19. září téhož roku. Navrhuje, aby napadený rozsudek byl zrušen, a aby věc byla vrácena k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od 1. ledna 2013.

Podle § 237 o.s.ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle ustanovení § 241a o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odst. 1). V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o.s.ř.) a čeho se dovolatel domáhá (odst. 2). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (odst. 3).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o.s.ř.) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání (§ 241b odst. 3 věta první o.s.ř.).

Dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne (§ 243c odst. 1 věta první o.s.ř.).

Základem dovolání vyšetřovaného - jak vyplývá z jeho obsahu - je v zásadě prezentace jeho skutkové verze věci, čímž však nejsou naplněny předpoklady ustanovení § 241a o.s.ř. Dovolání, ani jeho doplňky, neobsahují popis toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o.s.ř.), resp. vymezení důvodu dovolání spočívající v právním posouzení věci, které by dovolatel pokládal za nesprávné, přičemž nevyložil, v čem spočívá možná nesprávnost tohoto právního posouzení. Dovolání tak nevyhovuje požadavkům na formulaci dovolání obsaženým ve zmíněném § 241a o.s.ř. Protože s ohledem na ustanovení § 241b odst. 3 téhož zákona je nutno vzít v úvahu skutečnost, že lhůta k dovolání v této věci již uplynula, takže tento nedostatek již nelze odstranit, nezbylo, než toto dovolání odmítnout podle § 243c odst. 1 věta první o.s.ř.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není s přihlédnutím k ustanovení § 243f odst. 3 věta druhá o.s.ř. odůvodněn.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. října 2013

JUDr. Pavel Pavlík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru