Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 2915/2018Usnesení NS ze dne 29.08.2018

HeslaDovolání
Odpovědnost státu za škodu
Přípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.2915.2018.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

§ 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

Podána ústavní stížnost

II. ÚS 3320/18
soudce zpravodaj JUDr. Ludvík David


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 2915/2018-88

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 1 500 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 313/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2018, č. j. 35 Co 136/2018-78, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobce se nesrozumitelným podáním ze dne 20. 11. 2015, podaným soudu dne 26. 11. 2015, domáhá, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci 1 500 000 Kč jako náhradu škody a zadostiučinění za vzniklou psychickou a zdravotní a majetkovou újmu.

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 24. 4. 2018, č. j. 35 Co 136/2018-78, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 13. 3. 2018, č. j. 10 C 313/2015-72, kterým soud neustanovil žalobci zástupce pro dovolací řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním (č. l. 81), které Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

Dovolání žalobce tak není přípustné. Pokud se žalobce řídil nesprávným poučením odvolacího soudu o přípustnosti dovolání, pak soudní praxe dlouhodobě dovozuje, že přípustnost dovolání takovým nesprávným poučením založena není. Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1486/2012).

Jelikož dovolání není podle § 238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle § 3 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o poplatkové povinnosti žalobce za dovolací řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 8. 2018

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru