Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 2830/2020Usnesení NS ze dne 29.10.2020

HeslaDovolání
Zastavení řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.2830.2020.1
Dotčené předpisy

§ 241b odst. 2 o. s. ř.

§ 104 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 2830/2020-104

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřenou členkou senátu Mgr. Lucií Jackwerthovou v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 3 509 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 46 C 9/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 28. 11. 2019, č. j. 72 Co 433/2019-65, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Řízení o žádosti žalobce o ustanovení zástupce se zastavuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě (odvolací soud) usnesením ze dne 28. 11. 2019, č. j. 72 Co 433/2019-65, potvrdil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17. 9. 2019, č. j. 46 C 9/2018-57, kterým soud prvního stupně zastavil dovolací řízení a rozhodl o nákladech řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (dovolatel) včasné dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř.

Soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 1. 2020, č. j. 46 C 9/2018-70, vyzval žalobce k odstranění nedostatku povinného zastoupení a současně ho poučil, že nevyhoví-li výzvě, bude dovolací řízení zastaveno. Dovolatel reagoval na výzvu opakovanou žádostí o ustanovení zástupce z řad advokátů. O jeho předchozí žádosti přitom soud prvního stupně rozhodl usnesením ze dne 9. 4. 2019, č. j. 46 C 9/2018-45, tak, že se žalobci zástupce neustanovuje. Důvodem pro neustanovení advokáta soudem bylo žalobcovo svévolné a zřejmě bezúspěšné uplatňování práva již při podání žalobního návrhu, tj. zřejmost toho, že samotná žaloba nemůže být v daném případě úspěšná. Usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 12. 6. 2019, č. j. 72 Co 237/2019-55.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. Podle závěrů ustálené judikatury Nejvyššího soudu pro posouzení skutečnosti, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V projednávané věci již soud prvního stupně i odvolací soud shledaly, že u žalobce nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, neboť své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně, přičemž důvody svého rozhodnutí podrobně popsaly ve výše uvedených usneseních. Na tomto závěru se ničeho nezměnilo.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že zjevně nelze ustanovit dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání, neboť v daném případě již nelze pořadem práva v rámci dovolacího řízení odstranit svévolnost a zřejmou bezúspěšnost samotného žalobního návrhu, a kdy současně zohlednil zásadu procesní ekonomie, řízení o žádosti žalobce o ustanovení advokáta pro dovolací řízení zastavil (§ 243b, § 103, § 104 odst. 2 o. s. ř.).

Protože dovolatel nebyl v řízení o dovolání proti v záhlaví uvedenému usnesení odvolacího soudu řádně zastoupen ve smyslu § 241 o. s. ř., dovolací soud dovolací řízení zastavil (§ 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.).

Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.

Nákladový výrok není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 10. 2020

Mgr. Lucie Jackwerthová

pověřená členka senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru