Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 2602/2017Usnesení NS ze dne 24.07.2017

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.2602.2017.1
Dotčené předpisy

§ 241b odst. 2 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

II. ÚS 2967/17
soudce zpravodaj JUDr. Ludvík David


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 2602/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Tomášem Novosadem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy a o zaplacení 3 900 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 90/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2017, č. j. 35 Co 122/2017-115, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 27. 2. 2017, č. j. 31 C 90/2016-110, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Soud prvního stupně shledal, že žalobce uplatňuje v předmětné věci své právo svévolně resp. zjevně bezúspěšně, neboť prozatím není vůbec zřejmé, čeho a z jakých důvodů se v daném řízení domáhá. To ostatně shledal též již odvolací soud. Nadto soud prvního stupně poukázal na skutečnost, že prozatím eviduje 89 žalobcových návrhů, které jsou obsahově téměř totožné s rozdíly v žalovaných částkách. Toto chování žalobce lze hodnotit jako obstrukční a sudičské, kdy žalobce opakovaným podáváním žalob a návrhů na ustanovení zástupce z řad advokátů zneužívá procesních práv.

Městský soud v Praze jako soud odvolací v napadeném usnesení ze dne 30. 3. 2017, č. j. 35 Co 122/2017-115, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že se jedná o bezúspěšné uplatňování práva z důvodu neprojednatelnosti žaloby. Žalobce ani v odvolání neuvedl alespoň základní skutkové okolnosti, na nichž staví svůj žalobní požadavek, byť byl k tomu podrobně a srozumitelně vyzván v usnesení soudu prvního stupně ze dne 5. 12. 2016, č. j. 31 C 90/2016-89. Také odvolací soud konstatoval, že žalobce uplatňuje své údajné nároky vůči státu v mnoha případech, přičemž bez skutkového vymezení nelze ani odlišit jednotlivé nároky uplatňované v různých řízeních.

Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce včas dovolání, které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí, a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám právnické vzdělání.

Usnesením ze dne 21. 4. 2017, č. j. 31 C 90/2016-119, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si ve lhůtě 20 dnů zvolil pro podání dovolání zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Žalobce byl dále poučen, že nebudou-li soudu plná moc advokáta a jím sepsané dovolání předloženy, může Nejvyšší soud dovolací řízení zastavit.

Žalobce na tuto výzvu reagoval podáním ze dne 9. 5. 2017, v němž opět požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.

Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015).

Dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady podle § 30 o. s. ř. pro to, aby žalobci byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů. Dovolací soud se ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, podle něhož žalobce ani v základních rysech srozumitelně neuvedl (byť k tomu byl řádně vyzván usnesením soudu prvního stupně specifikovaným v napadeném usnesení soudu odvolacího) konkrétní skutkové okolnosti, na základě nichž uplatňuje své nároky v předmětném řízení. U žalobce tedy nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků z důvodu svévolného resp. zřejmě bezúspěšného uplatňování práva. Existenci předpokladů pro osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost známá též dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, aniž by tyto jeho návrhy obsahovaly nezbytné náležitosti a aniž by bylo jakkoli zřejmé, oč žalobci konkrétně jde. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 24. července 2017

JUDr. Tomáš Novosad

pověřený člen senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru