Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 2516/2017Usnesení NS ze dne 20.09.2017

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.2516.2017.1
Dotčené předpisy

§ 241b odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 2516/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Hynkem Zoubkem v právní věci žalobce T. Z., proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o žalobě na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 312/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. srpna 2015, č. j. 15 Co 256/2015-224, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 2. června 2015, č. j. 14 C 312/2017-212, kterým byl zamítnuta žaloba žalobce na obnovu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 312/2017. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 17. září 2015 dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.

Žalobce současně s podáním dovolání navrhl, aby mu byl bezplatně ustanoven advokát pro vyhotovení dovolání, neboť je invalidní důchodce a nemá finanční prostředky „na obhajobu a podobně“. Uvedený návrh žalobce byl zamítnut pravomocným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. října 2016, č. j. 14 C 312/2017-255, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 22. 12. 2016, č. j. 15 Co 608/2016-261.

Usnesením ze dne 9. února 2017, č. j. 14 C 312/2007-263, řádně doručeným žalobci, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě deseti dnů ode dne doručení usnesení. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v takovém případě dovolací řízení zastaví. Podáním ze dne 24. února 2017 však žalobce podal opětovný návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, jelikož je invalidní důchodce a má „malí důchod“.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“

Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Žalobce coby dovolatel není právně zastoupen, zároveň netvrdil, že má právnické vzdělání, a přes výzvu a poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Pokud žalobce v návaznosti na pravomocné zamítnutí svého předchozího návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů neprodleně podal nový a obsahově zcela totožný návrh, pak se k jeho opakovanému návrhu na ustanovení zástupce nepřihlíží, neboť žalobce takovým postupem evidentně maří řádný postup v řízení. Ve shodě s ustanovením § 2 a § 6 o. s. ř. takový zneužívající procesní postup žalobce nepožívá právní ochrany, neboť odborná literatura i judikatura shodně dovozují, že má-li zneužití práva ze strany účastníka podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k úkonu podle ustanovení § 41 odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nepřihlíží [viz Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád (§ 1 až 250l). Řízení sporné. Praktický komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9-10, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016]. I pokud by uvedené podání žalobce nemělo zneužívající charakter, nebylo by možno o něm věcně rozhodnout a řízení o návrhu žalobce by bylo nutno zastavit, poněvadž žalobce v opakovaném návrhu na ustanovení zástupce neuvádí žádné nové skutečnosti (k takovému postupu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod č. 99/2013 Sb. rozh. obč.).

Z doposud uvedeného vyplývá, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a dovolací řízení zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 20. září 2017

Mgr. Hynek Zoubek

pověřený člen senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru