Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 2446/2020Usnesení NS ze dne 18.08.2020

HeslaOdklad vykonatelnosti
Přerušení řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.2446.2020.1
Dotčené předpisy

§ 109 odst. 2 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 243 písm. a) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 2446/2020-211

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně Almando, s.r.o., identifikační číslo 291 83 057, se sídlem v Brně, Holandská 878/2, zastoupené Mgr. Jakubem Lukšou, advokátem se sídlem v Brně, Vinařská 460/3, 603 00 Brno, proti žalované České republice - Ministerstvu životního prostředí, se sídlem v Praze 10, Vršovická 1442/65, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu škody, projednávané u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 15 C 171/2019, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2020, č. j. 70 Co 208/2019-242, takto:

I. Řízení o dovolání se přerušuje do doby rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o předběžné otázce položené mu usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2020, č. j. 30 Cdo 880/2019-212.

II. Vykonatelnost rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. května 2020, č. j. 70 Co 85/2020-194, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 12. 2019, č. j. 15 C 171/2019-143, se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.

Odůvodnění:

Žalobkyně je provozovatelem solární elektrárny v Pucově. Po České republice jako žalované se v řízení domáhá zaplacení částky z titulu odpovědnosti členského státu za škodu způsobenou jí řádným neprovedením Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2012/19/EU ze dne 4. 7. 2012, o odpadních elektrických zařízeních (dále jen „Směrnice 2012“), jejíž implementační lhůta uplynula dne 14. 2. 2014 (srov. její čl. 24).

Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení – v souladu s bodem 1 článku II přechodných ustanovení části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.“).

V projednávané věci je pro výsledek řízení o dovolání – mimo jiné – určující, zda Česká republika provedla náležitou transpozici Směrnice 2012 do svého právního řádu, konkrétně do zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o odpadech“), který byl ještě před přijetím Směrnice 2012 novelizován zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie, jímž bylo s účinností od 1. 1. 2013 do zákona o odpadech vloženo nové ustanovení § 37p, zavádějící mechanismus financování nakládání s odpadem z fotovoltaických panelů.

Dovolací přezkum se tak bude vztahovat k prověření správnosti závěru odvolacího soudu vážícího se k čl. 13 Směrnice 2012, tedy zda tam označeným výrobcům uložená povinnost financovat náklady na sběr, zpracování, využití a k životnímu prostředí šetrné odstraňování odpadu („nakládání s odpadem“) dopadá na fotovoltaické panely uvedené na trh již po 13. 8. 2005, nebo vzhledem k novému podřazení fotovoltaických panelů do věcné působnosti Směrnice 2012, oproti do té doby účinné směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2002/96/ES ze dne 27. 1. 2003, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (dále jen „původní Směrnice 2002“), až na ty, jež byly uvedeny na trh po 14. 2. 2014 (tedy po uplynutí implementační lhůty). V dovolání žalovaná současně s odkazem na § 109 odst. 1 písm. d) o. s. ř. navrhla, aby Nejvyšší soud přerušil do doby, než SDEU rozhodne o předběžné otázce již Nejvyšším soudem ve skutkově obdobné věci již položené.

Podle § 109 odst. 1 písm. d) o. s. ř. platí, že soud řízení přeruší, jestliže rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropských společenství o rozhodnutí o předběžné otázce.

Podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

Nejvyšší soud svým pravomocným usnesením ze dne 12. 3. 2020, č. j. 30 Cdo 880/2019-212, přijatým ve skutkově obdobné věci, již tamní řízení podle § 109 odst. 1 písm. d) o. s. ř. přerušil a současně předložil SDEU dvě předběžné otázky, a sice zda „musí být čl. 13 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. 7. 2012, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ), vykládán tak, že brání členskému státu uložit povinnost financovat náklady na sběr, zpracování, využití a k životnímu prostředí šetrné odstraňování OEEZ pocházejících z fotovoltaických panelů uvedených na trh před 1. 1. 2013, jejich uživatelům, a nikoli výrobcům? V případě, že bude první předložená otázka zodpovězena kladně, položil Nejvyšší soud navazující (druhou) otázku, zda „má pro posuzování podmínek odpovědnosti členského státu za škodu způsobenou jednotlivci porušením unijního práva vliv skutečnost, o jakou jde v původním řízení, že členský stát sám upravil způsob financování odpadu z fotovoltaických panelů ještě před přijetím směrnice, která fotovoltaické panely nově zahrnula do rozsahu unijní úpravy a povinnost financovat náklady uložila výrobcům, a to i ve vztahu k těm panelům, které byly uvedeny na trh před uplynutím její implementační lhůty (a samotným přijetím úpravy na unijní úrovni)?

Za shora popsané procesní situace, kdy Nejvyšší soud již v jiném řízení odpovídající předběžnou otázku SDEU dříve položil, je namístě přikročit k fakultativnímu přerušení dovolacího řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) ve spojení s § 243b o. s. ř., do doby, než příslušný orgán o takto položené otázce rozhodne.

Nejvyšší soud se dále zabýval požadavkem žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí.

Podle ustanovení § 243 písm. a) o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a alespoň zčásti přípustné (subjektivně i objektivně),

2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4) podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání může být přípustné vzhledem k hlediskům uvedeným v § 237 o. s. ř. a že byl uplatněn dovolací důvod upravený v § 241a odst. 1 o. s. ř.,

5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1352/2018).

Závažnost újmy, která dovolatelce hrozí na jejích právech neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí, se přitom poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinné (dovolatelky). V projednávané věci je, s ohledem na výši přiznaného nároku ve výši 985 116 Kč s příslušenstvím, zřejmé, že bude-li podle dovoláním napadeného rozhodnutí zahájena exekuce, dovolatelce hrozí závažná újma na jejích právech, neboť zpětné vymáhání takové částky (pro případ jejího úspěchu v dovolacím řízení) je způsobilé významně zasáhnout do jejích poměrů. To platí zvláště za situace, kdy z veřejného rejstříku se podává správnost tvrzení dovolatelky, že od 10. 8. 2011 vázně zástavní právo na obchodním podílu [dřívějšího] společníka AKZUS MANAGEMENT CONSULTING LIMITED, Reg.č.: HE222247, se sídlem Nicosia, 1 Kleomenous str., Akritas Tower, Office 603, PSČ 1030, Kyperská republika ve společnosti Almando, s.r.o., a to ve prospěch zástavního věřitele Volksbank CZ, a.s., k zajištění pohledávek za dlužníkem Almando, s.r.o.. Dále od 27. 6. 2018 vázne k obchodnímu podílu téhož společníka (další) zástavní právo, zřízené ve prospěch zástavního věřitele Sberbank CZ, a.s., a to k zajištění veškerých dluhů Almando, s.r.o. jakožto dlužníka ze Smlouvy o úvěru - investiční úvěr KA1804983 ve znění všech dodatků, na základě které banka poskytla dlužníkovi úvěr, to vše do celkové výše rovnající se částce 153 300 000 Kč s příslušenstvím.

Dovolání žalované přitom nemá vady, které by bránily pokračování v dovolacím řízení, je včasné a subjektivně přípustné (podané účastnicí, v jejíž poměrech nastala rozhodnutím odvolacího soudu újma odstranitelná v dovolacím řízení) a ve vztahu k výroku o věci samé též objektivně (neplatí pro ni omezení přípustnosti podle § 238 o. s. ř.). Přípustnost i důvod dovolání jsou vymezeny do té podoby, že obsahově vyhovují požadavkům vyplývajícím z ustanovení § 237 a § 241a odst. 1 o. s. ř., charakter dovoláním napadeného rozhodnutí současně umožňuje nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit exekuci, a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníků řízení.

Nejvyšší soud proto (aniž by jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé) podle § 243 písm. a) o. s. ř. vykonatelnost napadeného rozsudku odložil do právní moci rozhodnutí o dovolání.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 8. 2020

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru