Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 236/2015Usnesení NS ze dne 04.03.2015

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2015:30.CDO.236.2015.1
Dotčené předpisy

§ 243C odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 236/2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a Mgr. Víta Bičáka, v právní věci žalobce nezletilého D. Ch., zastoupeného otcem Ing. Přemyslem Chmelařem, bytem v Praze 5, Radlická 49, proti žalovaným 1) České republice-Ministerstvu vnitra ČR, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou č. 3 a 2) České republice-Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 166/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2014, č. j. Nco 117/2014-252, takto:

Řízení o „dovolání“ žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2014, č. j. Nco 117/2014-252, se zastavuje.

Stručné odůvodnění

(§ 243f odst. 3 o.s.ř.):

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. září 2014, č. j. Nco 117/2014-252, rozhodl podle ustanovení § 14 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), že ve výroku označení soudci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, vedené u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 32 C 166/2005.

Toto rozhodnutí napadl žalobce dne 5. listopadu 2014 vlastnoručně sepsaným podáním nazvaným především jako „Opravné prostředky“, které s přihlédnutím k ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. Nejvyšší soud posuzuje jako dovolání žalobce. To však směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání přípustné, neboť nejde o rozhodnutí odvolacího soudu (jak má na mysli ustanovení § 236 a § 237 o.s.ř.), ale o rozhodnutí soudu tzv. nadřízeného – viz § 16 odst. 1 o.s.ř. (tomu ostatně odpovídá i přiléhavé poučení připojené Vrchním soudem v Praze k napadenému usnesení). Ostatně danou situaci by v zásadě nezměnilo ani to, pokud by posuzované podání bylo případně kvalifikováno jako odvolání, neboť z ustanovení § 201 o.s.ř. vyplývá, že odvolání nelze podat ani proti rozhodnutím, která byla vydána krajským soudem nebo vrchním soudem jako soudem nadřízeným – tedy i v případě postupu podle § 16 odst. 1 o.s.ř. (obdobně srovnej Bureš, Drápal, Krčmář a kolektiv, Občanský soudní řád komentář, II. díl, C.H.BECK, 7. vydání).

Nejvyšší soud České republiky přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.

K rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu (§ 15b odst. 1 věta první o.s.ř.). O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě (§ 16 odst. 1 věta první o.s.ř.).

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoliv ze vztahů instančních (obdobně srovnej rozhodnutí uveřejněné pod č. 48/96 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhoduje-li tudíž vrchní soud o vyloučení soudce krajského soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím soudu odvolacího (avšak současně ani soudu prvoinstančního). Skutečnost, že tento nadřízený soud je shodou okolností i odvolacím soudem vůči soudu, o jehož soudci rozhoduje, zde není rozhodná (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 641/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2001, pod číslem 129).

V souzené věci Vrchní soud v Praze rozhodoval napadeným usnesením o otázce vyloučení jmenovaných soudců Městského soudu v Praze jako soud nadřízený tomuto soudu (tedy nikoliv jako soud odvolací, nebo snad jako soud prvního stupně). Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu však občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je tak neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Nejvyšší soud proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil (§ 104 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 243b téhož zákona).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. března 2015

JUDr. Pavel Pavlík

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru