Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 2239/2020Usnesení NS ze dne 15.09.2020

HeslaOdpovědnost státu za újmu
Podmínky řízení
Zastoupení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.2239.2020.1
Dotčené předpisy

§ 241 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 2239/2020-98

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobce P. B., narozeného dne XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu ve výši 1 439 500 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 12 C 106/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, ze dne 22. 4. 2020, č. j. 19 Co 116/2020-89, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou ze dne 26. 6. 2018 podanou k soudu prvního stupně dne 27. 6. 2018 domáhal na žalované zaplacení částky 1 439 500 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 20. 11. 2018, č. j. 12 C 106/2018-18, byla žaloba odmítnuta. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2019, č. j. 19 Co 23/2019-28 bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, aniž by splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř., a proto byl žalobce usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 8. 3. 2019, č. j. 12 C 106/2018-34, vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Dovolatel podal dne 15. 3. 2019 návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto řízení a tento návrh byl pravomocně zamítnut usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2019, č. j. 12 C 106/2018-38, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 5. 2019, č. j. 19 Co 157/2019-48.

Dne 29. 7. 2019 bylo vydáno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, č. j. 12 C 106/2018-50, kterým bylo řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2019, č. j. 19 Co 316/2019-28, zastaveno z důvodu nesplnění podmínky dle § 241 o. s. ř. Právě uvedené rozhodnutí soudu prvního stupně bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2019, č. j. 19 Co 316/2019-58. Proti právě uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, aniž by splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř., a proto byl žalobce usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 21. 10. 2019, č. j. 12 C 106/2018-63, vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Dovolatel podal dne 8. 11. 2019 návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto řízení a tento návrh byl pravomocně zamítnut usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. 11. 2019, č. j. 12 C 106/2018-67, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 2019, č. j. 19 Co 440/2019-78.

Dne 5. 2. 2020 bylo vydáno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, č. j. 12 C 106/2018-80, kterým bylo řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 9. 2019, č. j. 19 Co 316/2019-58, zastaveno z důvodu nesplnění podmínky dle § 241 o. s. ř. V záhlaví uvedeným dovoláním napadeným usnesením odvolacího soudu pak bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno. Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému usnesení dovolání, aniž by splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř., a proto byl žalobce usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 4. 6. 2020, č. j. 12 C 106/2018-95, vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení. Žalobce ve stanovené lhůtě k odstranění nedostatku povinného zastoupení podal návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.".

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř., není-li stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytné třeba k ochraně jeho zájmů.

Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, pak zhodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).

Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).

V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady, neboť ze strany žalobce jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, kdy žalobce vidí zásah do svých osobnostních práv postupem žalované, který má být dle názoru žalobce spolupachatelstvím trestné činnosti, páchané G. B., v důsledku čehož má žalovaná likvidovat těžce nemocné, což nebylo prokázáno. Není tedy důvodné, aby pro toto dovolací řízení byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů.

Z uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu § 241 odst. 1 věty první a odst. 4 o. s. ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání zastavil (§ 241b odst. 2 část věty před středníkem a § 104 odst. 2 věta třetí o. s. ř.).

Ačkoli si je dovolací soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod číslem 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě o osvobození od placení soudního poplatku nebylo rozhodováno, neboť nebyly splněny podmínky právního zastoupení a z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že dovolatel pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání. Opakovaně i v jím dalších zahajovaných řízeních v žalobě ani v řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 9. 2020

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru