Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 2236/2019Usnesení NS ze dne 30.08.2019

HeslaPříslušnost soudu místní
KategorieE EU
EcliECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2236.2019.1
Dotčené předpisy

čl. 7 odst. 1 Nařízení () č. 1215/2012

§ 11 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 2236/2019-177

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně Czechoslovak Spirit, s. r. o., IČO 27670252, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 850/8, zastoupené Mgr. Jaroslavem Tajbrem, advokátem se sídlem v Praze 5, U Nikolajky 833/5, proti žalovaným 1) GURLEX GROUP CZ, s. r. o., IČO 27725511, se sídlem v Brně, Bohunická 517/55, a 2) GAS Familia, s. r. o., Stará Ľubovňa, IČO 31691552, se sídlem ve Staré Ľubovni, Prešovská 8, Slovenská republika, oběma zastoupeným JUDr. Vítem Kučerou, advokátem se sídlem v Praze 4, Obrovského 2407, o 1 900 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 39 C 120/2015, o dovolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2018, č. j. 39 Co 261/2018-131, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit jí společně a nerozdílně částku 1 900 000 Kč s příslušenstvím jako náhradu škody za ušlý zisk z porušení závazku ze smlouvy ze dne 19. 12. 2007 za dobu od dubna 2011 do 30. 4. 2012.

Obvodní soud pro Prahu 1 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 21. 5. 2018, č. j. 39 C 120/2015-114, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci rozhodnutí bude věc postoupena Městskému soudu v Brně (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se místní nepříslušnost nevyslovuje a věc se Městskému soudu v Brně nepostupuje.

Usnesení odvolacího soudu napadly žalované v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.

Otázka posouzení výkladu podmínek aplikace čl. 7 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nemůže založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř., neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 19. 12. 2013, ve věci C-9/12, Corman-Collins SA proti La Maison du Whisky SA, předmětnou smlouvu posoudil jako smlouvu o poskytnutí služeb a uzavřel, že místem poskytnutí služby je sídlo žalobkyně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 30 Cdo 6002/2016, bod 30 a násl.). Rozsáhlé námitky žalovaných představují v převážné většině polemiku se skutkovými zjištěními, na kterých odvolací soud své rozhodnutí založil, a tedy nezpůsobilý dovolací důvod, neboť v dovolacím řízení, v němž je jediným dovolacím důvodem nesprávné právní posouzení věci, se skutkovými otázkami zabývat nelze (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.). V dané otázce není napadené rozhodnutí v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3684/2018, naopak mu odpovídá v tom, že již daná dovolací námitka byla Nejvyšším soudem právě v tomto rozhodnutí shledána nezpůsobilou založit přípustnost dovolání (srov. bod 14 usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3684/2018). Tvrzený rozpor s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3689/2011, by mohl být dán jen tehdy, pokud by platila premisa žalovaných o jiném právním posouzení uvedené otázky, což neplatí.

Ani druhá otázka týkající se výkladu ustanovení § 11 odst. 2 o. s. ř. přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládá, neboť ohledně ní nepředstavuje usnesení odvolacího soudu jiné řešení, než jakého bylo dosaženo v judikatuře Nejvyššího soudu, pokud odvolací soud s odkazem na ustanovení § 11 odst. 2 o. s. ř., které umožňuje podat žalobu proti několika žalovaným, kteří mají různé obecné soudy, jen u jednoho z nich, dovodil příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 1 i ve vztahu k žalované 1) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3684/2018).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 3. 2021

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru