Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 2131/2020Usnesení NS ze dne 20.01.2021

HeslaZastavení řízení
Dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.2131.2020.1
Dotčené předpisy

§ 9 odst. 2 předpisu č. 549/1991 Sb.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 2131/2020-359

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B, nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Petrem Gallatem, advokátem se sídlem v Chrudimi, Filištínská 145/0, proti žalovaným 1) M. D, IČO, se sídlem XY, 2) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu a zaplacení částky 1 600 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 17 C 240/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 1. 2020, č. j. 19 Co 39/2020-293, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové jako soudu prvního stupně ze dne 15. 1. 2020, č. j. 17 C 240/2014-287, kterým bylo zastaveno dovolací řízení (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Odvolací soud dále rovněž rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 25. 2. 2020 včasné dovolání (č. l. 302), aniž by zaplatil soudní poplatek za dovolání.

Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 10. 11. 2020, č. j. 30 Cdo 2131/2020-336, které bylo žalobci řádně doručeno dne 14. 12. 2020, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podáním dovolání dne 25. 2. 2020 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč.

Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2020, č. j. 30 Cdo 2131/2020-336, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému rozsudku podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.

Nejvyšší soud nepřihlédl k žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků doručené dne 23. 12. 2020, neboť vzhledem k nepřiměřenosti žalované částky a absenci vylíčení takových rozhodných skutečností, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby, lze mít nárok žalobce za zjevně bezúspěšné uplatňování práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016, nebo ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). S tím koresponduje závěr uvedený v usnesení odvolacího soudu ze dne 28. 1. 2020, č. j. 19 Co 416/2019-285, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání poplatkového osvobození žalobce mimo jiné i z důvodu zjevně bezúspěšného uplatňování práva.

Pro závěr o důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). S ohledem na uvedené je proto třeba dovolání žalobce hodnotit jako zjevně bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu § 138 o. s. ř.

Nejvyšší soud rovněž nepřihlédl k námitce podjatosti „Nejvyššího soudu“, neboť jde o zjevné zneužití procesních práv žalobce, které ve shodě s § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 20. 1. 2021

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru