Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 2070/2020Usnesení NS ze dne 29.07.2020

HeslaPodmínky řízení
Zastoupení
Zastavení řízení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.2070.2020.1
Dotčené předpisy

§ 241 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017

§ 241 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017

§ 241b odst. 2 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017

§ 104 odst. 2 ...

více

přidejte vlastní popisek

30 Cdo 2070/2020-219

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce A. Ž., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 350 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 70/2011, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2017, č. j. 72 Co 167/2017-126, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2016, č. j. 72 Co 344/2016-112, byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 3. 2016, č. j. 23 C 70/2011-92, kterým byla žaloba zamítnuta. Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal žalobce dovolání, v němž zároveň požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2016, č. j. 72 Co 344/2016-112, bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019, č. j. 30 Cdo 5591/2017-160.

Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) k žádosti žalobce usnesením ze dne 7. 2. 2017, č. j. 23 C 70/2011-120, nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků (výrok I) a zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení (výrok II).

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, když dospěl k závěru, že chování žalobce jak v řízení samotném, tak v širších souvislostech, spolu se zjištěním o masivní samoúčelné aktivitě žalobce při zahajování řízení zcela zjevně směřující toliko k vytvoření prostoru pro uplatnění kompenzačních nároků, které jsou navíc opakovaně vršeny jeden na druhý, je obstrukční a sudičské, což je důvodem, pro který mu přiznání osvobození od soudních poplatků nepřísluší. Ze stejného důvodu pak není dána ani základní zákonná podmínka pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání.

Usnesením ze dne 24. 1. 2020, č. j. 23 C 70/2011-173, doručeným žalobci dne 28. 1. 2020, vyzval soud prvního stupně žalobce, aby si ve lhůtě 10 dnů pro podání dovolání v této věci zvolil dle § 241 odst. 1 o. s. ř. zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2017, č. j. 72 Co 167/2017-126, s tím, že nebude-li do 10 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.

Žalobce na tuto výzvu reagoval opětovným návrhem na osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“

Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.

Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se použije i v nyní projednávané věci (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016).

Dovolací soud splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů posoudil, avšak neshledal důvod odchýlit se od závěru odvolacího soudu, a to zvláště za situace, kdy dovolací řízení ve věci samé je již pravomocně skončeno.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSČR 9/2015).

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 7. 2020

Mgr. Vít Bičák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru