Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 1902/2017Usnesení NS ze dne 30.05.2017

HeslaZastavení řízení
Přípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1902.2017.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 1902/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce H. G., zastoupeného Mgr. Tomášem Čermákem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Na Sadech 2033/21, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 255/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2016, č. j. 28 Co 283/2016-629, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 6. 2016, č. j. 17 C 255/2005-622, kterým bylo – pro překážku věci rozhodnuté – zastaveno řízení o žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako nepřípustné.

Skutečnost, že na straně žalobce došlo po právní moci usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 11. 2013, č. j. 17 C 255/2005-388, ke změně poměrů, ze skutkových zjištění soudů neplyne. Žalobce konstruuje své odlišné právní posouzení věci na jiném skutkovém zjištění než odvolací soud, a jeho námitka proto přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nemůže založit, neboť jde ve skutečnosti o námitku proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu, nikoli proti jím učiněnému právnímu posouzení.

Pro úplnost dovolací soud uvádí, že napadené rozhodnutí o žádosti o ustanovení zástupce pro řízení (§ 30 o. s. ř.) záviselo na vyřešení otázek procesního práva, zda je soud podle § 170 odst. 1 o. s. ř. vázán usnesením, jímž zamítne žádost účastníka o ustanovení zástupce pro řízení, a zda v případě, že po pravomocném zamítnutí žádosti nedojde ke změně poměrů, soud podle § 104 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 159a a § 167 odst. 2 o. s. ř. zastaví řízení o další žádosti téhož účastníka pro překážku věci pravomocně rozhodnuté. Vyřešení obou těchto otázek odvolacím soudem je zcela v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněné pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4867/2015), a nemůže tak přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. založit.

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 30. května 2017

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru